Poradna 366- 399

Nahlédněte prosím do § 15, odst. 5 dnes již platné vyhlášky MV ČR č. 23/2008 Sb., který se týká rodinného domu, případně i do § 16 téže vyhlášky, který hovoří o bytových domech a zjistíte, že každá novostavba rodinného domu musí být (u vchodu) vybavena zařízením  autonomní detekce a signalizace, právě tak, jako byty v bytovém domě. Jestli to platí retroaktivně to se neví, ze znení § 32, přechodná ustanovení to ovšem nevyplývá, protože tato zařízení uvedena v § 30, na který se § 32 odvolává hlasiče nejsou. Nicméně – co Vám bude platný detektor kouře u vchodu do bytu, bude-li hořet za zavřenými dveřmi v kuchyni. Pěknou analyzu k tomu napsal ing.Pelc, zkuste si to přečíst na stránkách www.pelcfrantisek.cz, snad mě Franta nevynadá za to, že jeho stránky doporučuji.

Musím přiznat, že pro suchovod jsme žádnou takovou normu nenašli. Snad ještě platí ČSN 130072  „Označování potrubí podle provozní tekutiny“, kde by to mohlo být snad rozvedeno (ale pochybuji) , pro plyn se to dá najít v ČSN 386441, ale o barvě suchovodů jsem to nikde nenašel. Když na to někde narazíme, ozvu se, ale jsou prázdniny a ….
… Takže kolega Chytrý ještě našel následující:
Pojem „suchovod“ se dnes již nepoužívá. Byl nahrazen termínem “ požární potrubí“. Požární potrubí je nezavodněné, samostatné potrubní rozvody o průměru nejméně 75 mm, které jsou zásobovány vodou pomocí požání techniky (popř. jiným tlakovým zdorjem vody k hašení). Slouží zejména pro vedení zásahu vnitřkem budovy.
Co se týče označování, řeší tuto skutečnost i kap. 8 ČSN 73 0873 Příjezdy, přístupy, označování, kde v čl. 8.3 je stanoveno, že …Všechny výtoky z požárních potrubí musí být označeny tak, aby byl jednozančně zřejmý jejich účel.
…Dále musí být označena všechna zařízení a objekty související se zásobováním požární vodou, zejména nádrže s uvedením množství akumulované požární vody, jakékoliv uzávěry na potrubních systémech, čerpací stanice pro zásobování odběrních míst požární vody a venkovní tlakové spojky požárního potrubí.
Nicméně jak vidíte – o barvě není řeč. Ale pokud to budete chtít úplně přesně, zeptejte se autora této normy, tedy ing. Pelce – má stránku www.pelcfrantisek.cz

Okna s požární odolností vyrábí řada firem, nevím, jestli také střešní, ale myslím, že jsem je kdesi na veletrhu viděl. Zkuste firmu HASIL, mají pobočku v každém krajském městě, tady v Praze firmu DASIP,s.r.o, (ing.Borůvka) – pokud jde o rolety, možná i firmu AVAPS,s.r.o. Praha, ale tam si nejsem jistý, roletové uzávěry dělají, ale jestli také na okna, to nevím. Adresy najdete na internetu.

To je težké, neznám projekt a nevím, jak jsou řešeny požární úseky. Pokud jde o soulodí v jedné hale, případně pokud je celá hala  nebo všechny lodě těch hal, o kterých mluvíte spojeny dohromady v jediném úseku, potom je to jedno, za předpokladu, že s tím požárním zatížením projektant počítal a není to nic navíc (stále pož. zatížení). Pokud by to ovšem měly být požárně dělící konstrukce mezi jednotlivými halami, tak je to samozřejmě špatně. Ale tohle máte uvedeno v projektu PO.

Záleží na tom, jakou mají tyto tyče funkci ve vztahu ke stabilitě objektu. Za předpokladu, že ztráta jejich stability neohrozí stabilitu objektu, chránit je (s ohledem na stavbu samotnou) nemusíte. Pokud ovšem jsou tyto tyče součástí nosné konstrukce, chránit se musí. Zeptejte se statika. Mimo to je dost důležité, zda jde o táhla nebo nosné prvky. Pokud by šlo prvky, namáhané v tahu, musely by se (s ohledem na své rozměry) možná samostatně posoudit, protože všechny nosné konstrukce jsou při požárních zkouškách namáhány především v ohybu.

Tohle je otázka pro právníka, ne pro nás. Pokud mu živnostenský či jiný úřad tuto činnost povolil, jistě se zabýval i parkováním aut hostů.  Obraťte se na živnostenský nebo stavební úřad.

Vážená paní, trochu jste mě zaskočila a tak to chvilku trvalo. Nejde o normy, ale nebyl jsem si jist, zda neexistuje nějaká vyhláška jiného rezortu, která by to zakazovala. Nicméně – pokud jde o rekonstrukci a objekt není vyšší než 22,5 m, můžete v souladu s ČSN 73 0810 až dosud zateplovat i polysterenem. Nicméně, od července platí vyhláška 23/2008 Sb. a na jejím základě se budou upravovat i současně platné projektové normy řady 73 08.. a tam už bude v tomto smyslu nějaké omezení, protože bude snaha používání polystyrenu v budovách školek a školních zařízení obecně omezit. Ptal jsem se na to lidí pomazaných a tak by to mělo sedět.

Bohužel – sama jste si odpověděla. Žádný protipožární nátěr na dřevo v tomto případě neexistuje, tady Vám nepomůže nic jiného, než udělat v daném místě fasádu z něčeho nehořlavého, požárně odolného. Je mi líto.

Minimální rozměr nechráněného sloupu musí být alespoň 125×125 mm, alternativně musí být požární odolnost natíraného profilu doložena výpočtem podle eurokodu a musí činit nejméně 15 minut. To platí o Vámi uváděném průřezu.

Pravdu má samozřejmě projektant a pokud firma prováděla stavbu podle schváleného projektu, měla (a musela) ho dodržet, v opačném případě porušila podmínky vydaného stavebního povolení  a nese plnou odpovědnost. Spotřeby materiálů neumím posoudit.

Tohle je věcí projektu a žádná externí rada – pokud neznám konkrétní podmínky – nepomůže. Ovšem i tak se domnívám, že jedinou možností je zajistit, aby stěna chaty v místech, kde není dodržena odstupová vzdálenost byla typu DP1 s požární odolností. Ale jak říkám, tohle musí řešit projekt, žádný přítel na telefonu.

Pokud vám dobře rozumím, jedná se požární meziokenní pásy. V každém případě pro výměnu oken a novou fasádu jste museli mít stavební povolení a tedy i projekt. Takže správnou odpověď vám dá projektová dokumentace – požární zpráva, kde je tato otázka docela určitě řešena. A pokud vám to stavební firma udělala jinak, tak by si to měla obhájit při kolaudaci.  Osobně si myslím, že z požárního hlediska je to špatně, ale je to jen názor, protože neznám projekt ani další souvislosti, nevím jak je stavba stará atd.

To by šlo jedině za předpokladu, že dveřní křídlo koupíte u výrobce, který má toto křídlo zkoušeno s typem zárubně, do které ho chcete dát. Pochybuji, že někoho takového najdete, protože by musel svým certifikátem zaručit i funkci zárubně, kterou nedodal. Popsaný postup by byl reálný pouze v případě, že by šlo o zárubně typu CgU, do kterých byla řada dveřních křídel, např. z Vyššího Brodu pro EI 30 zkoušena, ale nevím jestli to ještě nyní podle evropských norem jde.

Pokud jsem tomu správně rozuměl, chtěla byste dřevěný fasádní obklad  v exterieru natřít požárním nátěrem. Je mi líto, ale takový protipožární nátěr, který by vydržel delší expozici na povětrnosti, podle našich informací v ČR neexistuje. Ale i kdyby existoval, snížite pouze na určitou dobu index šíření plamene, upravíte reakci na oheň a zvýšíte nejvýše o 15 minut (a to pouze za určitých předpokladů) požární odolnost – ovšem to vše pouze dočasně. Takže nic.

Osobně mám zato, že žádným přídavným materiálem nesnížíte spalné teplo izolační hmoty, kterou v panelu máte. Popsaným způsobem byste se mohl dostat (možná) nejvýše do třídy B, ale v žádném případě do A1 ani A2.

Může jít o odvětrání výtahové šachty nebo schodiště, případně jiného prostoru. Zdůvodnění je uvedeno v požární zprávě, která je součástí projektové dokumentace domu a určitě bych ji bez souhlasu stavebního úřadu nezazdíval nebo nevyměňoval. Raději se poraďte s projektantem PO nebo jiným odborníkem a hlavně -+ ukažte mu schválenou projektovou dokumentaci. Jinak byste si mohl způsobit velké potíže.

Vážená paní, na tento dotaz jsem odpovídal již dvakrát – viz dotaz 356 a 364. A pro Vás tedy znovu: Veškeré prostory domu mohou sloužit výhradně účelům, pro které byly projektovány a v rámci kolaudačního řízení schváleny k užívání.  Pokud někdo opakovaně toto ustanovení stavebního zákona a prováděcích vyhlášek porušuje, porušuje tím zákon. Obraťte se se stížností na příslušný útvar prevence HZS, případně na stavební úřad. Jinak ovšem zdůrazňuji, že tohle je dotaz spíš pro právníka, nikoliv pro nás.

Od 10 do 30 minut. A když mi k tomu přidáte ještě křišťálovou kouli a kocoura, řeknu Vám to přesně. Takhle naše poradna nefunguje, to chce seriozní kontrolu provedení, podívat se jak to vypadá, případně změřit a pak se dá udělat nějaký posudek, ale to už není zadarmo, ale za peníze. Je mi líto.

Plně s Vámi souhlasím a pokud nějaká firma dodává typové panely na stavbu RD, musí je mít průkazně odzkoušené z hlediska požární odolnosti. Odzkoušet jednotlivé materiály je sice možné, ovšem podle ČSN EN 13501-1 se ke zkouškám reakce na oheň předkládá výrobek jako celek  tedy příslušná výseč panelu a to se má ještě rozlišovat, v jaké poloze a z které strany se reakce na oheň hodnotí.
Kromě toho je třeba stanovit a klasifikovat požární odolnost, případně ještě další parametry (šíření plamene, odkapávání atd). Hodnotit jednotlivé materiály ve skladbě panelu považuji za nesmysl, protože panel je na stavbu dodáván jako celek a jeho skladba je fixně daná.
Zkuste se obrátit se stejným dotazem na ing.Vaniše,CSc, případně Vítka Slabocha do CSI Praha, PTL (AO 212), kde se reakce na oheň zkouší, určitě s tím bude mít své zkušenosti a řekne Vám k tomu víc.

K tomu Vám nejlépe odpovědí pokyny, vypracované HZS Jihomoravského kraje:

Zásady skladování tuhých paliv
Jednotlivé druhy paliv se musí skladovat odděleně, to znamená, že se nesmí mísit smísit např. černé a hnědé uhlí, rovněž se nesmí mísit dřevo a uhlí apod. Plochy, na kterých je palivo skladováno, musí být urovnány, vyčištěny, zbaveny porostu a uválcovány, aby se na nich nedržela voda (vhodným povrchem je beton, betonové panely s mezerami vyplněnými pískem nebo tvrdý zemitý podklad). Podkladem nesmí být železitá škvár, jíl, cihlová drť nebo další materiály, které prokazatelně zrychlují proces samovznícení.
Samovznícení nepříznivě ovlivňuje vlhkost, proto se musí dbát na to, aby byly prostory pro skladování zajištěny tak, aby do zásob paliva nezatékala voda. Nad uskladněným palivem musí být volný prostor, aby bylo zajištěno odvětrávání.
Nenaskladňovat palivo, jež obsahuje vysoké množství vody (vlhké palivo po dešti apod.); počkat na vyschnutí paliva. Skladovat se může pouze úplně vychladlé palivo, je-li teplé, musí se nejdříve rozprostřením v tenké vrstvě ochladit. Pokud již došlo k samovznícení (tj. teplota dosáhla 65 °C), nesmí se dále skladovat, je potřeba urychleně jej vyskladnit a pokud možno co nejrychleji spotřebovat. Občané jsou povinni sledovat, zda nedochází k samovznícení paliva. Kontroly by měly probíhat u nově dovezeného paliva každý den, později v týdenních intervalech. Samovznícení se projeví vytvářením vodní páry (nejvíce viditelné v ranních hodinách), dýmu (pozor na jedovatý CO – oxid uhelnatý) nebo zvýšením teploty. Zvýšení teploty na povrchu lze poznat dotekem ruky. Účinnější je sledovat teplotu zasunuté tyče o délce o délce 1 – 2 metry. Aby se zvýšená teplota projevila, musí být tyč zasunuta 15 – 30 minut. Dojde-li ke zvýšení teploty (na cca 40 – 50 °C), je nutné hromadu ochladit přeházením, nebo přenesením na volné místo. Při dosažení teploty 65 °C se již jedná o vznícené palivo bez možnosti dalšího skladování.

Z hlediska požadavků požární bezpečnosti staveb jsou odstupové vzdálenosti včetně určení požárně nebezpečného prostoru stavebního objektu stanoveny v kap. 10 ČSN 73 0802 pro nevýrobní objekty a v kap. 11 ČSN 73 0804 pro výrobní objekty. Podrobnosti včetně vymezení těchto prostorů by mělo být součástí požárně bezpečnostního řešení /jinak je stanoven a vymezen odstup pro stěny-otvory a jinak pro střešní pláště/. Pokud to v PBŘ není, tak si to jako objednatel projektové dokumentace můžete vyžádat.
Mám však za to, že tazatel má možná na mysli  „jiné odstupové vzdálenosti“. Vzájemné odstupy staveb ve smyslu § 25 odst. 8 vyhlášky č. 501/2006 Sb.o obecných požadavcích na využívání území se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras a dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace. I zde však platí, že podrobnosti by mu měl sdělit projektant akce, který je obeznámen s konkrétní situací.

Ing.Petr Chytrý

Myslím, že tohle se tady již několikrát řešilo. Na Váš dotaz mohu pouze citovat ustanovení čl. 9.13.1. ČSN 73 0802:

Dveře, jimiž prochází úniková cesta, musí umožňovat snadný a rychlý průchod, zabraňovat zachycení oděvu a svým zajištěním nesmí bránit evakuaci unikajících osob ani zásahu požárních jednotek. Dveře na únikových cestách, opatřené speciálními bezpečnostními zámky (např. kodové karty) musejí být v případě evakuace osob samočinně odblokovány a  oteviratelné bez dalších opatření; kodové karty nelze užít u dveří chráněných únikových cest.

Dveře na únikových cestách, které jsou při běžném provozu zajištěny proti vstupu nepovolaných osob, musejí být při evakuaci oteviratelné a průchodné.

Tlačítka, zasklené krabičky s klíčem atd jsou sice hezká věc, ale v případě, že dojde k panice při požáru nebo zakouření bude pro evakuované lidi dost problém,aby hledali někde nějaká skrytá tlačítka nebo krabičky. Samozřejmě to je můj názor. Ale norma mluví celkem jasně.

Tohle je zajímavý dotaz.  Problematiku únikových cest řeší ČSN 73 0802 v kpt. 9, dále pak ČSN 73 0833 v kpt. 4.3.;5.3. a 6.3., všude se však definuje pouze cesta samotná a její délka, šířka a náležitosti, vše však končí vyústěním cesty na „volné prostranství“. Definici volného prostranství jsem však nikde nenašel. Asi by to proto chtělo vycházet ze zdravého rozumu, zjistit si, kolik je v domě nájemníků a případně se poradit podle místních poměrů s projektantem PO nebo hasičem. Já ty místní poměry neznám.

A kolega hasič – šéf prevence doplnil toto:

Tento dotaz je dosti specifický. Neznám problematiku případných tecnických předpisů (ČSN) na chodníky apod. Ale z podstaty problematiky vyplývá, že přístupová komunikace pro požární techniky se má nacházet do 20 m od vchodu objektu. Tato komunikace slouží pro příjezd jednotek. Samotný východ z objektu – prostor bezprostředně za ním, je v normativních dokumentech uváděn jako „volné prostranství“ aniž tyto dokumenty tento prostor jednoznačně  definují. Existují ale vyjímky a to mj. ČSN 73 0831 „Shromažďovací prostory“ a ČSN 73 0834 „Změny staveb“. V podstatě by ale mělo platit, že šířka chodníku by neměla být užší než je východ z objektu. Ze stavu, který je v dotazu  popsán vyplývá, že instalací laviček v zeleném pásu pravděpodobně nedochází ke zhoršení stávajícího stavu.
ing. Chytrý Petr

Bohužel – zahradní krb není stavba, která by podléhala jakémukoliv povolení a musíte proto vycházet pouze z obecných znění zákona o požární ochraně a jeho prováděcí vyhlášky. Pokud se sousedem není řeč, doporučoval bych konzultaci, případně stížnost  na odboru prevence místního hasičského záchranného sboru, případně stížnost na stavebním úřadě příslušného obecního úřadu. Víc nevím, to je věc pro právníka a ne pro nás.

Omlouvám se zpoždění, ale včera jsem se vrátil ze 14ti denního pobytu v zahraničí. Takže – instalační šachtu bych právě nepovažoval za prostor bez požárního rizika, ale budiž. Záleží na poloze (vertikální a horizontální – jinak stěna a strop), kde je manžeta umístěna. Manžety na spodní straně stropu se dávají u nejrozšířenějších užívaných systémů vždy pouze ze spodní strany, tedy pod strop. Manžety na stěnách mohou být u některých firemních systémů aplikovány pouze z jedné strany, někteří výrobci ovšem požadují manžety z obou stran – bude záležet na tom, který systém použijete, protože to neplatí obecně. Jistě chápete, že rady, který typ a jméno firmy uvádět nemůžeme, nepropagujeme žádný systém a užíváme podle ekonomického vyhodnocení všechny typy na trhu.

Omlouvám se za zpoždění, vrátil jsem se včera po 14ti dnech ze zahraničí. Jinak ovšem myslím, že jsme si nerozuměli. Ptal jsem se na profily, ze kterých je konstrukce, kterou chcete chránit, tedy ocelové profily, které chcete natírat, zhotovena. Rozměr mě nestačí, potřebuji vědět, zda jde o dutý či válcovaný nebo svařovaný profil, zkušební norma to rozlišuje. Totéž se týká nátěru Superkov – to není – alespoň podle mých informací – protipožární nátěr a intumescentní nátěry lze natírat jen na určité základní nátěrové systémy, proto jsem se ptal. Panely, které máte na konstrukci musí mít vlastní certifikát a tam je také napsáno, zda jde o konstrukci DP1, DP2 nebo 3. Tohle je věcí certifikace. Takže až do té doby, než dostanu tyto informace, nejsem schopen odpovědět.

Abych mohl odpovědět na tento dotaz , potřebuji vědět o jaký profil se jedná (dutý profil nebo L či T) a o jaký nátěr (superkov) jde. Teprve potom se můžeme vyjádřit přesněji. Až do té doby  nevím, co dodat.

Na podobné dotazy jsme už odpovídali – např. dotaz č.350. Všechno záleží na tom, jak je dům projektován a co je uvedeno v technické zprávě PO. Jestliže je dům projektován se dvěma únikovými východy (což obvykle u takovýchto objektů bývá), musí být oba vchody volně průchodné – podrobně je to uvedeno např. v ČSN 73 0802 nebo ČSN 73 0810 – Úníkové cesty. Pokud to ovšem v projektu není, záleží patrně na vlastníkovi domu, pokud něco podobného dovolí.

Oddělení výtahové šachty by mělo být z materiálů ve stupní A1 nebo A2, protože musí jít o konstrukce DP1 ve smyslu ČSN 73 0810.

Kolega Chytrý mě upozornil na (v současné době dosud nedořešený)legislativní problém a uvádí k Vašemu dotazu následující doplněk:

*Daná problematika musí být řešena v příslušné konkrétní projektové
dokumentaci. Chtěl bych ale obecně doplnit ing. Vašátka, že v některých případech jsou dovoleny i jiné materiály než materiály, které mají třídu reakce na oheň A1 nebo A2. Záleží na tom, kde je výtahová šachta umístěna a zda-li tvoří samostatný požární úsek nebo je součástí jiného požárního úseku popř. se nachází v objektu neděleném na požární úseky. Pokud vyjdu jen z obecných právních předpisů tj. např. z obecných technických požadavků na výstavbu – vyhl. 137/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů (v Praze je to ovšem řešeno jiným, ale obdobným předpisem), tak ta v §40 odst. 5 stanovuje, že ohraničující konstrukce výtahových šachet, větracích a instalačních šachet,  včetně izolací, musí být z nehořlavých nebo alespoň nesnadno hořlavých hmot. Převedu-li tyto hodnoty ve smyslu tab. 1 ČSN 73 0810 na třídu reakce na oheň, tak se jedná o třídy A1, A2 a B. Původní ČSN EN 13501-1 byla přísnější, kdy za nesnadno hořlavé hmoty se považovaly hmoty třídy reakce na oheň A2. V praxi to způsobovalo problémy, proto došlo ke kompromisu a úpravě těchto hodnot. Spousta dalších podrobností je pak řešena v jednotlivých normativních požadavcích, ale to už by mělo být v projektové dokumentaci a dotaz  by Vám měl být schopen zodpovědět příslušný projektant.* plk.ing.Petr Chytrý

Abych Vám do toho zanesl ještě větší zmatek, upozorňuji, že z hlediska platných norem byla  ke dni 31.12.2007 zrušena platnost výsledků zkoušek hořlavosti podle ČSN 73 0862, (norma samotná již byla zrušena předtím), ze které pojmy „hořlavost, nehořlavé a nesnadno hořlavé materiály“vycházely,  což bylo normové označování materiálů ve stupní A nebo B a nyní platí již pouze zmíněná ČSN 13501-1 a zkoušky „reakce na oheň“ , kde pojmy jako hořlavost nebo nehořlavost již vůbec nejsou. V průběhu letošního roku bude proto dáno do souladu i znění projektových norem, (tedy i ČSN 73 0810) které konstrukce  (DP1 – DP3) definují ještě podle původních slovních názvů a definice budou z tohoto hlediska jednoznačné.

Na tohle potřebujete radu právníka a nikoliv hasiče. Podle mého názoru jsou hydranty ve výškových domech na chodbách vesměs suchovody a jsou určeny především pro hasiče v případě jejich zásahu. Jaksi se nepočítá s tím, že by je užívali nájemníci – ostatně pokud nejsou skřínky zamčené, obvykle tam už dávno hadice nejsou, ze zkušenosti vím, že se často kradou. V tomhle Vám neporadím, i když jistě nějaká legislativa pro i proti existuje, ale jde o věc, ve které se jako poradna nemůžeme angažovat.