Kde nás najdete? Zakázkové oddělení: 499 320 459, technická kancelář: 608 075 005, 281 017 369
Kde chybí prevence,
hasiči nepomohou!
31
LET

Poradna 906- 930

Publikováno dne 25. 11. 2009

930 22.07.2009 16:06:15 Jaroslav Koláček jaroslavkolacek@seznam.cz

dotaz: V jednom rekonstruovaném objektu s hořlavým konstrukčním systémem (obvodové stěny DP1, celý vnitřek DP3) a výškou h 7,4m, který se posuzuje podle ČSN 73 0834 změny staveb skupiny II. je požadavek investora na zachování viditelných dřevěných prvků. Jedná se o nosné dřevěné sloupky a stropní trámy. Objekt bude rozdělen na dva požární úseky zařazené do III. SPB což v nižších podlažích zanemé R45 na nosou konstrukci uvnitř požárního úseku(nesou požárně dělící strop). Musí se požadovaná požární odolnost splnit i když se jedná o stávající neměné prvky?? Případně jestli R45 zhledem k čl. 4.11 a 4.12 ČSN 73 0810 lze udělat. Jestli existuje nátěr, který má prokazateplě a zaručeně dostatečnou životnost dle uvedené normy??Posuzované sloupy jsou vel. 120, 140, 150, 240, 250 x 260mm a trámy 240, 260 x 260mm. Děkuji za odpověd a připadně navrhnětě nějký váš výrobek který by to splňoval.


odpověď:

Pro Vaše účely lze použít pro všechny dřevěné vodorovné prvky o minimálním průřezu 130/200 pro R 45 DP3 nátěr  DEXARYL B Transparent, který je v současné době průkazně odzkoušen zkouškou přirozeného stárnutí v AO VVUD Březnice po dobu 15 let a tedy vyhoví  § 4.12. ČSN 73 0810:2009. Slabší prvky a sloupy pro R 45 nevyhoví a neznám nátěr, který by pro tento účel vyhověl. K druhé části dotazu Vás mohu jenom ujistit, že pokud máte na příslušnou část objektu vydáno stavební povolení, musí celá tato část vyhovovat normě, platné v době schválení projektu na jehož základě to stavební povolení bylo vydáno. Čili ne jenom na prvky nové, ale i pro všechny prvky původní.

929 07.07.2009 12:54:04 Vít Janečka janeckavit@seznam.cz

dotaz: Dobrý den. Chci se zeptat na možnost použití nátěru Dexaryl transparent pro dřevěný obklad stěn v interiéru na který se vztahuje požadavek (shromažďovací prostor) na třídu B-s1.Je tento nátěr zkoušen pouze na masivní smrkové dřevo, nebo je možné ho použít i na deskové materiály na bázi dřeva (mdf) ? Je podstatná dimenze masivního dřevěného profilu, příp. tloušťka deskového materiálu, aby měl nátěr potřebnou funkci ? Děkuji


odpověď:

V souladu s ČSN EN 13501-1 lze nátěrem Dexaryl B Transparent dosáhnout u dřeva zatřídění ve stupni B-s1-d0. Nátěr lze použít na dřevo i na DVD desky za předpokladu, že nejsou povrchově upraveny jakýmkoliv způsobem, který by znemožnil zapenetrování Dexarylu do povrchu. Min. spotřeba nátěru DEXARYL B Transparent musí činit alespoň 550 g/m2. Pro snížení hořlavosti je minimální tlouštka 10 mm.

928 15.06.2009 14:45:05 Luboš Lanc lancik.sro@seznam.cz

dotaz: Jedná se o ocelové schodiště o výšce 2500mm, točité o průměru 2900mm z pozinkované oceli a stupni z bukového dřeva, zábradlí nerezové. Schodiště je umístěno v knihovně a je zde požadována požární odolnost 15 minut. Schodiště musí být interierového provedení, nikoliv průmyslové. Prosíme o radu zda lze řešit Vámi inzerovanými nátěry. Děkuji Lanc Luboš


odpověď:

Požární odolnost nátěrem se provádí v takovém případě pouze u schodnic, samotné stupně se nenatírají, protože by se nátěr ošlapal během velmi krátké doby, ale měly by být alespoň 40 mm silné. Schodnice, pokud jsou pozinkované, musí být natřeny reaktivním základem, který je ověřen pro intumescentní protipožární systém.

927 10.06.2009 16:07:45 František Pospíchal fr.pospa@seznam.cz

dotaz: Prosím o sdělení kde zjistit, případně jak stanovit požární odolnost stávajících litinových sloupů průměru 250 mm se sílou stěny 600 mm s výškou 1,8 m pod roznášecí litinovou hlavici výšky 550 mm s deskou 600×600 mm tl.50 mm podpírající klenutý strop (sloupy jsou údajně vyplněny betonem).Nezjistili jsme žádný předpis , který by toto řešil (pož.odolnosti jsou uváděny vždy ve vztaku k ocel.konstrukcím), případně zda lze využít nově eurokódy a kdo by byl schopen pož.odolnost vyhodnoti např. experimentálním posudkem, výpočtem a pod. (např.dle podkladů asi pro obdobné konstrukce zkoušené v PAVUSU).Jedná se o nosné sloupy umístěné v části stávajícíího památkově chráněném objektu z 19 století o 3 NP a 1 PP s požární výškou do 9 m v konstrukčním provedením objektu DP 3, která bude využita pro byt majitele.Sloupy jsou umístěny v 1 PP (kotelna) s v yžadovanou pož.odolností dle PBŘ R60 minut a v 1 NP (sklep) s pož.odolností R45 minut.Zbývající dvě NP jsou obytná (obývák, ložnice).Objekt je památkově chráněný a památkáři a majitel objektu chtějí zachovat uvedené sloupy v původním provedení.Děkuji za zodpovězení a pomoc při řešení uvedeného problému.


odpověď:

Stanovit požární odolnost litinových sloupů je velmi obtížné. Každá litina je jiná, mimo to při průdkém ochlazení litina při požáru praská. Pokud řešíme požadavky na zvýšení požární odolnosti litinových sloupů, jde prakticky skoro vždy o památkově chráněné objekty a památkáři obvykle trvají na tom, aby se vše řešilo nátěrem, protože nesmí dojít k zakrytí sloupů obkladem či nástřikem.
Pro výpočet v rámci posouzení je třeba jednak stanovit E-modul v ohybu u konkrétní litiny ze sloupu a podmínkou použití nátěru je potom zákaz hašení vodou, což musí být zakotveno v projektu a v plánech hašení. Jinak největší zkušenosti s těmito výpočty má REPO – Expertízní středisko požární bezpečnosti staveb Praha, ing.Jan Karpaš,CSc, zkuste telefon 281017336. Ne že bych chtěl dělat ing.Karpašovi reklamu, ale zatím je to jediný expert a znalec, kterého v tomto oboru známe.
Jinak upozorňuji, že v podzemních prostorách nesmí být v souladu s ČSN 73 0810 intumescentní nátěry používány vůbec, pro R 60 nátěry nelze použít ze stejného důvodu (odst. 4.12. ČSN 73 0810:2009) rovněž.
Pokud by bylo možno řešit obkladem, jako optimální lze doporučit ORDEXAL, který lze použít jako frézované válcové prvky, ovšem výpočet a expertízu bude nutno provést v každém případě. Budete-li mít zájem, spojte se s námi telefonicky nebo mailem, abychom dohodli další postup.

 

925 02.06.2009 10:05:26 Jindřich Herzina j.herzina@simont.cz

dotaz: Dobrý den, je nutností firmy dodávající požární žebříky přikládat k výrobku protokol o provedené tlakové zkoušce suchovodu a výchozí revizi ? Popřípadě zda si výrobce může tlakovou zkoušku provádět sám, nebo u které instituce si musí toto zjednat. Děkuji za odpověď J. Herzina.


odpověď:

Abych řekl pravdu, Váš dotaz byl pro mně "španělská vesnice", protože my se zabýváme především materiály, které zvyšují pasivní bezpečnost stavebních konstrukcí a tohle už je někde daleko mimo naši profesi. Naštěstí kolega hasič je skutečně odborník na svém místě a proto ochotně na Váš dotaz odpověděl v rozsahu, na který bych ani zdaleka nestačil:

Nezavodněné požární potrubí (tj. samostatné potrubí o průměru
nejméně 75 mm, které jsou zásobovány vodou pomocí požární techniky popř. jiným tlakovým zdrojem vody k hašení) se v souladu s § 2 odst. 4 písm. e/ vyhl. č. 246/2001 Sb. řadí mezi požárně bezpečnostní zařízení (dále jen "PBZ") – zařízení pro zásobování požární vodou. V souladu s § 6 citované vyhlášky musí být při montáži PBZ dodrženy podmínky vyplývající z ověřené projektové dokumentace, popřípadě podrobnější dokumentace a
postupy stanovené v původní dokumentaci výrobce. Toto musí osoba, která provedla montáž PBZ potvrdit písemně. V souladu s § 7 odst. 1 vyhlášky musí tato osoba zabezpečit také provedení funkčních zkoušek.
Provozuschopnost PBZ se v souladu s § 7 odst. 3 vyhlášky prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených touto vyhláškou. U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha).
Kromě těchto ustanovení platí i § 10 citované vyhlášky, týkající se
společných požadavků na projektování, montáž a kontrolu
provozuschopnosti PBZ. Zde jsou mj. stanoveny požadavky na osoby, provádějící tyto činnosti a to obecně.
Podle normativního předpisu ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou (červen 2003; dále jen „ČSN 73 0873“), čl. 6.12, se nezavodněné potrubí zřizuje v budovách s výškou větší než 30 m požární potrubí s výtokem na každém podlaží. Předpis stanoví základní vybavení. Požární potrubí se doporučuje instalovat také u dispozičně rozlehlých objektů. Dále se doporučuje instalovat nezavodněné požární potrubí ve *štěřínech požárních žebříků* považovaných za vnější zásahové cesty podle čl. 12.6.2 ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty (prosinec 2000) a čl. 13.7.2 ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty (říjen 2002).
Normativní požadavky pro způsob a rozsah provedení kontroly
nezavodněného požárního potrubí vychází pro stávající zařízení z ČSN 73 0873, příloha C čl. C.2, resp. odst. C.1 přílohy C uvedeného předpisu, ČSN  73 6660 Vnitřní vodovody (účinnost červenec 1984; změna 1 prosinec 1994) a ČSN 75 5411 Vodárenství – Vodovodní přípojky. Obsahem kontroly podle normativních předpisů je zejména *tlaková zkouška, prohlídka  potrubí a armatur, ověření funkce výtokových armatur a uzávěrů, stavu základního vybavení požárního potrubí, správného a viditelného označení příslušných armatur odběrních míst požární vody a ostatních souvisejících zařízení.* Lze připustit i odlišný postup při provádění kontroly provozuschopnosti, pokud tak stanoví výrobce v průvodní dokumentaci zařízení. Doklad o provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení musí vždy obsahovat údaje uvedené v § 7 odst. 8 vyhlášky o požární prevenci.  Z citace textu  této přílohy vyplývá, že  tyto kontroly se provádějí po "dokončení" popř. "před uvedením do provozu" a jejich součástí je mj. i to, zda jejich instalace a jejich rozmístění odpovídá projekové dokumentaci.
Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že předepsané zkoušky je nutné provádět *zejména* po jejich instalaci na stavbě a osoba provádějící tyto činnosti musí splňovat zejména požadavky vyplývající z ustanovení § 10 citované vyhlášky. V řadě případů pak podmínky znalostí, praktických dovedností, popřípadě technického vybavení osob provádějících tyto činnosti  mohou být stanoveny v průvodní dokumentaci výrobců požárně bezpečnostních zařízení. Rozsah a obsah takto stanovených podmínek musí odpovídat právním předpisům a příslušným normativním požadavkům.

Protože i pro mně byly některé věci nové, položil jsem ještě doplňující otázku:

Jestli tomu dobře rozumím, tazatel i když montuje žebřík, musí udělat zkoušku příslušného suchovodu se vším všudy ?

A odpověď máte zde:

V drtivé většině případů ano, pokud výrobce nestanovuje jinak. Jde o
to, že od prodeje do montáže se můžou dít různé věci. Např. na štěřínu žebříku budou chybět "požární" půlspojky a oni budou mít kladnou
"revizi". Cestou a montáži se může těsnost porušit, protože se tam např. svařuje apod. Obecně se těžko odpovídá, když se nejedná o zcela
konkrétní výrobek konkrétního výrobce. Jako celek to vznikne až na
stavbě, protože jsou na požární žebříky dané i normové požadavky ČSN 74 3282.  Norma platí pro navrhování, výrobu a montáž ocelových žebříků, které jsou trvalou součástí staveb. Pro ocelové žebříky na komínech a na objektech vodohospodářských staveb platí norma v rozsahu jakém se na ni věcně příslušné technické předpisy odvolávají. Největší část normy se zabývá technickými požadavky, dále jsou normalizovány pokyny pro navrhování, výrobu a montáž a pochopitelně názvosloví a všeobecně o rozdělení žebříků. Technické /konstrukční/ požadavky jsou normalizovány zvlášť pro provozní žebříky, požární a únikové žebříky. Účel i smysl normy je stanovit takové konstrukční řešení, které by zajistilo naprosto
bezpečný pohyb osob po žebřících. ČSN 74 3282 byla schválena 18.5.1989 a nabyla účinnosti od 1.4.1990. Nahradila ČSN 74 3282 z 4.10.1972.

Ing.Petr Chytrý

924 28.05.2009 05:23:02 Eva Schejbalová evos@vinex.cz

dotaz: prosim o radu, jaky je adekvatni protipozarni nater k Promaduru, pokud ho nesezenu? lze jej koupit jen v specializovanych prodejnach? mohu nater provest sama, pokud mi prodavac vyskoli a da atest vyrobku? prodavaji se i male baleni-vzorky? zajima mi, zda drevo neztmavne. dekuji eva


odpověď:

Bohužel, žádný z protipožárních nátěrů, zajišťující požární odolnost nosných konstrukcí neseženete v krámě, protože tyto nátěry provádějí výhradně odborné firmy, které musí po dokončení garantovat, že dodržely předepsanou technologii a že má natřená konstrukce předepsanou požární odolnost. Ta záleží na průřezu trámu, jeho poloze atd. Podle § 6 vyhl. 246/2001 Sb. musí  taková firma vystavit příslušný doklad a ten slouží jako doklad při kolaudačním řízení. Promadur, právě tak jako Dexaryl a další systémy jsou transparentní nátěry, dřevo po nich dostane přibližně stejný vzhled, jako když ho natřete nitrolakem.

923 27.05.2009 19:48:08 konstav@socotec.cz

dotaz: Dobrý den, ráda bych se zeptala: v projektu požární ochrany je stanoven podhled EI 30 pro oddělení elektrických kabelů od prostoru pod podhledem. Stropní konstrukce je železobeton 200 mm. Pro provedení je navržen podhled s certifikátem, který dokládá REI 90 pro zavěšení pod ocelovou konstrukcí a REI 60 pro zavěšení pod dřevěnou konstrukcí. Mám zato, že certifikát dokládá požární podhled se závislou požární odolností, ale potřebné je doložit podhled s nezávislou požární odolností (dle ČSN EN 73 0860) a REI 60, nebo 90 v tomto případě nepostačuje pro splnění EI 30. Mohli byste potvrdit, nebo opravit můj názor? Předem děkuji,


odpověď:

Původní ČSN 73 0860 platila někdy před rokem 1970. V současné době platí pro projektování ČSN 73 0810 a pro klasifikaci podhledů ČSN EN 13501-2, což je Vámi uváděná ČSN EN 73 0860. REI znaměná, že jde o samonosný podhled ( R= stabilita, E = celistvost, I = tepelně izolační schopnost). To co vy máte na mysli se značilo jako Rp, což byla odolnost pohledu, která se přičítala k požární odolnosti stropní konstrukce podle dnes již neplatné ČSN 73 0856. Takže vše je navrženo správně, i když patrně předimenzováno. Zkuste se podívat do katalogu firmy Knauf nebo Rigips, tam najdete i samonosné podhledy ze sádrokartonu nebo  sádrovláknitých desek pro EI nebo REI 30 DP1, asi by to bylo levnější.
P.S. Posílám pouze na internet, protože Vámi uváděná adresa je zřejmě špatná a email se mě vrátil.

922 26.05.2009 19:17:26 Jan Králíček armovani@seznam.cz

dotaz: Dobrý den, klient by chtěl pro dřevostavbu použít skladby konstrukcí podle katalogu firmy Kronospan – výrobce OSB desek apod. V jejich katalogu jsou uvedeny skladby konstrukcí s uvedením jejich požárních odolností. Jako zdroj je zde citován odkaz www.dataholz.at. Podle rakouského serveru byly skladby testovány rakouskými zkušebnami a jsou použitelné pro stavby v Rakousku. Je to dostatečné pro použití na stavbu v ČR jako deklaraci požární odolnosti nebo je potřeba zkoušek požární odolnosti nějakou českou zkušebnou? Děkuji.


odpověď:

Výrobek může být z libovolné země EU, ESVO nebo Turecka, resp. nezáleží na zemi původu, ale na zkušebních normách, podle kterých byl výrobek odzkoušen. Jestliže jde o harmonizované normy, mohou se tyto výrobky používat libovolně ve všech výše uvedených zemích bez dalšího ověřování. Pokud jde o výrobek, podléhající NV 163/2001 Sb. v platném znění, je třeba porovnat zkušební normy prokazující jednotlivé parametry s platnými normami v ČR. V ČR platí zkušební i klasifikační normy, které platí v celé Evropě, ovšem v některých případech mohou být požadován průkaz ještě některých dalších vlastností. Proto by měl distributor při prvním použití takového výrobku v ČR nechat posoudit některou AO, která má tyto věci v referátu, zda splňuje všechny náležitosti, vyžadované našimi předpisy. Pokud jde o OSB desky, myslím, že se tu už používají a patrně potřebné doklady mají, ale doporučuji ověřit konkrétní konstrukci.

921 18.05.2009 05:36:05 Miroslav Kříž miroslav.kriz@slad.cz

dotaz: Dobrý den. Vyhoví IČ 280 o délce cca 5,5m které nese želbet strop o síle 10cm na požadovanou požární odolnost R15 bez jakékoli ochrany? Děkuji.


odpověď:

Nevím, co to je IČ 280. Jestliže je to válcovaný profil I  280, potom má součinitel průřezu Am/V.m-1 pod 150, za předpokladu, že je to počítáno jako namáhání ohněm ze 3 stran a podle dosud platné ČSN 730821 vyhoví pro R 15. Profily IE a IPE se v tomto rozměru nevyrábějí. Ovšem to platí jen podmínečně. Záleží na návrhové teplotě, resp. vypočteném statickém zatížení a dalších podmínkách. Poraďte se s projektantem.

920 15.05.2009 07:37:33 Marcela Garguláková Marcela.gargulakova@cez.cz

dotaz: Dobrý den! Mám dotaz ohledně požívání výtahu v panelovém domě.Přes osm > let bydlím v panelovém domě,kde je výtah.Jelikož bydlím v 1.patře,bylo > mi umožněno tohoto výtahu nevyužívat a tudíž za něj neplatit/připadá > mi to dost divné jezdit do 1.patra výtahem/.Ve vyúčtování za rok 2008 > mi byl výtah naúčtován/i když jsem ho celý rok nevyužívala/ s tím,že > mi bylo řečeno,,že zprovoznění výtahu i v 1.NP vyplynulo z nutnosti > požární bezpečnosti v objektu,což se týká všech bytových domů,kde je > výtah provozován. Proto se vás chci zeptat,který zákon nutí nájemníka > používat výtah do 1.patra,když si to sám nepřeje. Děkuji za odpověď a > přeji hezký den.


odpověď:

Teda, já bych Vám na to odpovědět neuměl, protože s požárními předpisy to  snad ani nesouvisí, kolega však jak vidíte umí víc, než jenom požární normy a tak tady máte odpověď:

Předpisy na úseku požární bezpečnosti staveb Vámi popisované
skutečnosti obecně neřeší. Je však třeba vycházet z konkrétní ověřené
projektové dokumentace. Mám za to, že argumentace správce objektu je jen účelová. Dříve platná vyhl. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu,  např. v § 11 odst. 7 stanovovala, že: "Cenu za užívání výtahu platí ti nájemci, kteří výtah užívají, avšak vždy nájemci bytů od třetího nadzemního podlaží.". Tato však byla pro nezákonnost zrušena Ústavním soudem ČR. Naproti tomu stávající vyhl. 85/1997 Sb.,o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů, v § 4 odst. 5 písm. d/ mj. stanovuje, že ceny služeb zahrnují i užívání výtahu podle rozhodnutí orgánu družstva. Z těchto skutečností vyplývá, že výtah do 2.NP může (ale nemusí) být zpoplatněn. Je tedy nutné obrátit se na majitele nebo správce Vašeho objektu popř. na osobu, která zajišťuje požární ochranu,  k vysvětlení dané problematiky a jejich argumentace s případným doložením písemných podkladů.
ing.Petr Chytrý

919 14.05.2009 14:40:20 Martin Zvěřina martin.zverina@seznam.cz

dotaz: Dobrý den, při rekonstrukci prostor na prodejnu květin po nás požadují požárníci před kolaudací podle normy ČSN 730810 článku 5.5.9 panikové kování na vstupní dveře. Opravdu je tohle požadavek normy, když se jedná o malou prodejnu (jedna místnost s vchodem z ulice), kde nebude taková koncentrace lidí jako v nákupních centrech, kde je běžně tyto paniková kování vidět? Je šance jak se vyhnout nutnosti instalace tohoto kování? Děkuji za pomoc MZ


odpověď:

Domnívám se, že v tomto případě se jedná o omyl, pravděpodobně ze strany projektanta, nevěřím, že pracovníka prevence. Pro jistotu uvádím příslušné znění článku 5.5.9 ČSN 73 0810:2009:

5.5.9
Požární uzávěry (jakož i dveře – uzávěry bez požární odolnosti) vyskytující se na únikových cestách musí mít ve směru úniku osob kování, které umožní po vyhlášení poplachu (nebo po jinak vzniklém ohrožení) otevření uzávěru ručně či samočinně (bez užití jakýchkoliv nástrojů), ať již uzávěr je běžně zamčený, zablokovaný či jinak zajištěný proti vloupání apod..

POZNÁMKA Další požadavky na užití jednotlivých druhů požárních uzávěrů stanoví ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a navazující požární normy. Požární uzávěry jsou součástí požárně dělících konstrukcí bránících šíření požáru mimo požární úsek a proto v případě požáru nesmí být otevřené a vždy musí umožnit předpokládanou evakuaci osob. Za požárně nepřijatelná řešení se považují varianty, které nezaručují požadovanou funkční ovladatelnost požárních uzávěrů, např. krabička s klíčem u požárních dveří, nebo uzavření požárních dveří po­mocí řetízků, visacích zámků apod. K zajištění bezpečné evakuace musí být proto jakékoliv dveře nacházející se na cestách, kterými unikají osoby z požárních úseků a z objektu, otevíratelné bez užití jakýchkoliv nástrojů; požární uzávěry, které nejsou používány při evakuaci osob (např. požární uzávěry otvorů instalačních šachet) mohou zůstat zamčené apod..

Z toho co uvádíte vyplývá, že se nejedná o únikovou cestu, na druhé straně ovšem záleží na tom, co napsal do požární zprávy projektant. Pokud tam dveře z prodejny za únikovou cestu označil, požaduje hasič oprávněně panikové kování, ale myslím, že je to nonsens. Popovídejte si s tím, kdo Vám dělal požární zprávu, samozřejmě neznám okolnosti a může tam být nějaký důvod, ale pokud jde jenom o prodejnu, nezdá se mi to. To by musely být každé domovní dveře opatřeny panikovým kováním, což zjevně nejsou.

918 13.05.2009 07:35:50 Jaroslav Koláček jaroslavkolacek@seznam.cz

dotaz: Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli lze v rodinném domku (OB1) provést podhled z palubek když v PBŘS je požadována požární odolnost podhledu 30min??RD je zateplen polystyrenem a dle vyhl. 23 se pak musí posuzovat dle 73 0802 což znamená III. SPB. Jeden návrh byl SDK podhled a pak palubky ale nevim jestli to lze, protože by se při montáži palubkového podhledu určitě narušil SDK podhled vruty a pod. Vyhověli by třeba palubky tl. 25mm nebo je případně opatřit protipož. nátěrem?? V nějakém dotazu jste psali že v objektech kategorie OB1 do zastavěné plochy 200m2 se nemusí nosná konstrukce chránit,ale bylo mi řečeno že je to z hlediska odstupových vzdáleností od střechy, kde při hořlavém konstrukčním systému by se už musely počítat (pokud není podhled) a já mám RD blízko hranice pozemku. Děkuji za odpověď. J.K.


odpověď:

V dotazu č. 187  jsem kdysi odpovídal na podobný dotaz. Kdesi na Moravě  se vyráběly palubkové podhledy PALPO, které měly tehdy atest na 30 minut, ale je to dávno a je otázka, zda se to ještě vyrábí a jaké to má parametry. Konzultoval jsem i s kolegou hasičem a ten upozorňuje, že od 1.května platí novela ČSN 73 0810:2009 a možná by stálo za úvahu přepočítat PD tak, aby se stavba dostala do II.SPB, protože nová norma umožňuje jinak hodnotit zateplení polystyrenem na nehořlavé konstrukci.¨
Samozřejmě další možností je použít palubky alespoň 20 mm silné,(těch 25 mm by patrně stačilo) a vše natřít DEXARYLem Transparent. Pokud bude požární odolnost nenatřených prvků alespoň 7 minut, mělo by to dát min.15 minut a to by Vám po přepočtu stačilo. Jinak samozřejmě neznáme Váš projekt, takže si to ještě ověřte s projektantem.

917 04.05.2009 15:32:10 Petr Šafrata petr_safrata@centrum.cz

dotaz: Dobrý den, zajímalo by mne jestli protipožární ucpávka podléhá výchozí revizi (předpokládám, že ano), na základě čeho (vyhl. 246, ČSN apod.). Dále by mne zajímalo, jaký postup zvolit při reklamaci – jedná se o novostavbu BD a po zkušenostech s developerem bych chtěl uplatnit reklamaci přímo u montážní firmy Pyroex. Děkuji za odpověď Petr Šafrata


odpověď:

Protipožární ucpávka je požárně bezpečnostním zařízením podle vyhlášky 246/2001 Sb., nikoliv však "vyhrazeným" zařízením a povinnost případné výchozí revize se řídí pouze předpisem výrobce, jehož systém montážní firma používá. Podle §6 této vyhlášky je však montážní organizace povinna písemně potvrdit, že při montáži dodržela veškeré montážní předpisy a technologie výrobce a že provedená ucpávka splňuje požadavky požární odolnosti, uvedené v platné dokumentaci systému. Pokud se Vám provedení ucpávek nezdá, doporučuji, abyste se obrátil přímo na výrobce systému (obvykle Intumex, HILTI, Promat), kteří mají sami zájem na tom, aby jejich systémy byly montovány správně a jistě Vám ochotně vyjdou vstříc. Navíc budete mít jistotu, že reklamujete skutečně závadu, potvrzenou nositelem certifikátu, tedy výrobcem a dodavatel nebude mít důvod se vymlouvat.

A ještě dodatek od kolegy – hasiče:

Dotaz, zejména svojí druhou částí, trošku vybočuje z problematiky
požární bezpečnosti staveb, ale na druhou stranu je to praktická
zkušenst, s kterou se v běžném životě setkáváme. Asi Vás úplně
neuspokojím, ale alespoň se pokusím trošku vysvětlit problematiku.
Požadování dokladu o montáži podle § 6 vyhlášky o požární prevenci (dále jen "vyhláška") je sice chválihodné, ale nedostatečné. Doklad o montáži, který musí být v písemné podobě, deklaruje, že při montáži konkrétního požárně bezpečnostního zařízení (dále jen "PBZ") byly dodrženy podmínky vyplývající z ověřené projektové dokumentace, popřípadě podrobnější dokumentace a zároveň byly dodrženy postupy stanovené v průvodní dokumentaci výrobce konkrétního PBZ – ve Vašem případě požární ucpávky.
V souladu s § 7 odst. 3 vyhlášky se provozuschopnost  instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje /dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách/ provedených /podle podmínek/ stanovených touto vyhláškou. U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha). Je třeba upozornit, že /provozuschopnost/ instalovaného PBZ je něco jiného než kontrola provozuschopnosti/(ta je z jedním z dokladu prokazujících provozuschopnost instalovaného PBZ) Doklad o jeho montáži, který vyplývá z § 6 vyhlášky byl vysvětlen v úvodu. Co se týče /funkční zkoušky/, tak ta se v návaznosti na § 7 odst. 1 u mj. u požárních ucpávek neprovádí! Pokud se v některých jiných případech provádí, tak vyhláška stanovuje, že ji zabezpečuje osoba uvedená v § 6 odst. 2 (tj. osoba, která provedla montáž PBZ). Při funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení PBZ odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci.    /Kontrola provozuschopnosti/ PBZ se v souladu s § 7 odst. 4 vyhlášky
provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky  a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo podrobnější dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší. Vyhláška zároveň stanovuje, že při provozu, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách požárně bezpečnostního zařízení, u něhož není k dispozici průvodní dokumentace nebo neexistuje výrobce, se postupuje
podle průvodní dokumentace a podmínek stanovených výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelného druhu nebo typu požárně bezpečnostního zařízení. V odst. 8 vyhláška stanovuje, že o/ kontrole
provozuschopnosti/ se musí vydat doklad, který musí obsahovat minimálně zde stanovené údaje. Zejména jde o umístění, druh, označení výrobce, typové označení, a je-li to nutné k přesné identifikaci, tak i výrobní číslo kontrolovaného zařízení apod.  Navíc v souladu s písm. f/ tohoto odstavce musí doklad o provozuschopnosti obsahovat dále  potvrzení podle § 10 odst. 2 vyhlášky, datum, jméno a příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla (u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsane v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance odbdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele).  Potvrzením podle § 10 odst. 2 vyhlášky dotčená osoba odpovídá za kvalitu provedené činnosti a písemně potvrzuje, že při tom splnila podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu PBZ.
Tolik teorie a požadavky vyhlášky. Pokud všechny tyto doklady máte, tak by jste měl mít dostatek informací pro další postup. Co se týče postupu při provádění reklamace ne u developera, ale přímo u montážní firmy, tak to zkusit můžete, protože to žádný právní předpis občanovi nezakazuje (montážní firma ale nemusí vůbec reagovat). Veliký pozor si ale musíte dát na smluvní podmínky, které jste uzavřel z developerem. Zde je základní kámen úrazu a já se obávám, že se neobejdete bez právní pomoci. Už v tomto bodě jde o to, podle jakého smluvního vztahu jste uzavřeli vzájemnou smlouvu (občasnký zákoník nebo obchodní zákoník)  a o jakou smlouvu vůbec jde (smlouva o smlouvě budoucí apod.). Už jenom postup při reklamaci podle obchodního nebo občasnkého práva je rozdílný!
Právník by Vám měl odborně pomoci včetně např. zajištění důkazů –
posudek soudního znalce apod. Stojí to ale čas a peníze a výsledek je
nejistý!                                                                                                                                     
ing. Chytrý Petr

916 28.04.2009 11:36:20 Hana Machačová hdr@seznam.cz

dotaz: Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda je nějakým zákonem dané, že se musí nátěry trámů (ve školách) po určitém období obnovovat. Děkuji.


odpověď:

Předpokládám, že se ptáte na protipožární nátěry na dřevo. Obnovu těchto nátěrů upravuje platná ČSN 73 0810:2005 a od 1.5.t.r. novela stejné normy ji v odst. 4.12. ještě dále zpřísňuje.Jejich protipožární funkce, resp. uhlíkatá pěnová vrstva, která obalí při požáru hořící dřevo a po určitou dobu blokuje hoření z povrchu, je dána chemickou reakcí jednotlivých složek, které jsou v nátěru obsaženy a protože jde vesměs o organické materiály, předpokládá se, že stárnou a časem ztrácejí účinek. Norma  proto uvažuje jejich plnou funkci po dobu 10 let a pokud není dodavatelem průkazně doložena životnost, resp. funkce nátěru delší, musí být nátěr po 10 letech obnoven. Obnova nátěru je ovšem dost složitá záležitost, povrchová vrstva musí být odhoblována nebo opískována, jinak nátěr, který je zapenetrován do dřeva, neodstraníte. Na našem trhu jsou transparentní protipožární nátěry s prokázanou delší životností – např. nátěr DEXARYL B Transparent má dnes prokázanou funkční životnost až 15 let beze změny vlastností..
A tohle dodal kolega:
V daném případě, více než jindy, je třeba vycházet z ověřené
projektové dokumentace, z které by mělo vyplývat,  proč a jaký nátěr byl aplikován. Ze zkušenosti se spíše přikloňuji k názoru, že se nejedná o nátěr zvyšující požární odolnost dřevěné konstrukce krovu, ale o dříve hojně využíváný nátěr pro snížení hořlavosti stavebních hmot (dnes už nahrazenou třídou reakcí na oheň). Pokud tedy výše uvedená PD neprokazuje nic jiného, tak v "dávných" dobách reálného socialismu z důvodu, že se chtěla vylepšit požární ochrana určitých objektů, tak ve velkém docházelo k nanášení těchto retardérů hoření na dřevěné konstrukce. Začínalo se kdysi vodním sklem, pak byly k dispozici jiné látky jako např.: látka AS, látka BBK, Betogen D-55, látka CF, Izonit, Plamor, Pyroman, Pyronit, Pyroton 50, silikátová barva V 2500, Synpreg apod. Řada z nich byla založena na bázích fosforečnanu amonného, síranu amonného apod., kdy některé tyto látky agresivně reagovaly s kovem a proto bylo nutné chránit anténní, hromosodné a jiné zařízení. Když se to moc dobře nepovedlo tak to jednoduše řečeno silně rezlo!
Co se mi však do dnešní doby nikdy nepodařilo vypátrat, tak předpis, nařízení, směrnici apod., na základě které zejména školy, školky a jesle tyto protipožární úpravy prováděly. Mám jen jakési tušení, že to vycházelo z jisté, v té době platné československé státní normy. Musím také konstatovat, že kolem této problematiky se za dobu mé praxe vyskytlo hodně problémů. Zejména šlo o "potulné náhodné  natěrače", kteří strašili ředitele a ředitelky citovaných zařízení, jak špatně mají zajištěnou požární ochranu, a že je třeba natírat! Bohužel, řada těchto funkčionářů podlehla, a nechala si NĚCO na krovy nanést. Problematika je však mnohem složitější a je třeba zkoumat každý případ jednotlivě.
Pokud je však nátěr na trámech proveden podle projektové
dokumentace, tj. jedná se buď o aplikaci pro zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo pro snížení hořlavosti stavebních hmot, tak
se ve smyslu vyhl. 246/2001 Sb. (vyhláška o požární prevenci) jedná o požárně bezpečnostní zařízení – zařízení pro omezení šíření požáru. V
souladu s § 7 odst. 4 této vyhlášky v návaznosti na § 5 zákona o požární ochraně je nutné u těchto požárně bezpečnostních zařízení provádět mj. jejich kontrolu provozuschopnosti.  Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky  a _*průvodní dokumentací jeho výrobce*_ nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo podrobnější dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší – více viz vyhláška. Jedním z kritéritéto kontroly í
by měla být  mj. i životnost konkrétního nátěru. U látek na snížení hořlavosti stavebních hmot byla výrobci udávaná životnost celkem nízká. Např.: Pyronit, Synpreg, CF – 3 roky (podle bývalé ON 91 8007), Pyrotex – 2 roky, pak nutno provést přezkoušení podle tehdy platné ČSN 80 082, Izonit I a II – 7 let, Plamor V 2025 – 5 let, apod.
Více už by Vám konrétně měla poradit osoba odborně způsobilá (technik PO), která pro Vás případně zajišťuje požární ochranu.
ing. Chytrý Petr           

915 22.04.2009 10:32:32 Iveta Končelová ivet.koncelova@seznam.cz

dotaz: Dobrý den,chtěla bych se zeptat jakých rozměrů by musel být botník a místo kolem něj ,aby mohl zůstat v panelákovém domě?Náš dům je musel z chodby odstranit,ale zaslechla jsem od kamarádky že podle nějakých rozměrů,by tam mohl zůstat.Tak Vás prosím žádám,zda na to neznáte odpovědˇ.Předem děkuji Iveta Končelová.


odpověď:

Tuším, že na něco podobného jsem už odpovídal – zkuste dotaz č. 441 nebo někde okolo. Jinak znovu:

Bude záležet na projektu a na to, zda jde ve Vašem případě o únikovou cestu, kterou byste v případě požáru v bytě měla utíkat ven, na schodiště nebo jinam. V takové cestě nesmí být žádné překážky a dokonce je omezena i velikost nástěnek a případných obrázků na zdi. Bližší údaje naleznete v platné vyhlášce 23/2008 Sb. v § 30:

§ 30, Užívání stavby

(3) V prostoru chráněné únikové cesty nesmí množství hořlavých látek překročit rozsah uvedený v příloze č. 6. Při umístění materiálu nebo zařizovacího předmětu v nechráněné nebo částečně chráněné únikové cestě musí být zajištěna možnost úplného otevření křídel dveří. Současně nesmí být ohrožena volná průchodnost únikových cest.

V podrobnostech se použije příloha č. 6 část A. a příloha A definuje podrobnosti, kde najdete i odpověď na Vaši otázku. Vyhláška je volně přístupná na internetu.

 

914 08.04.2009 11:50:58 Szabolcs Bálint szbalint@stading.sk

dotaz: Dobry den prajem. Chystam sa navrhnut protipoziarny nastrek Terfix P pre ocelove konstrukcie.Chcel by som sa Vas opytat, ake veliciny mam dosadit pre Am a V vo vzorci pomeru, podla ktoreho zistim potrebnu hrubku nastreku? Dakujem. Bálint


odpověď:

Stejné jako předtím, to znamená Am= obvod prvku, V = průřez v mm2. Dimenzační tabulka Vám potom řekne potřebnou tlouštku, kterou můžete interpolovat. Osobně však doporučuji, abyste to pro jednotlivé prvky nepočítal, protože to si musí každá firma, která se tím zabývá, spočítat sama na stavbě, podle skutečnosti. Postačí výčet profilů. Už několikrát se nám stalo, že došlo k záměně nosných prvků (uzavřené profily namísto otevřených, svařované prvky namísto válcovaných) a potom je celý výpočet špatně a svádí se to na projektanta. Ale je to samozřejmě na vás.

913 06.04.2009 05:16:00 Vladimír Mai vladimirMai@seznam.cz

dotaz: Dobrý den, chtěl bych se Vás zeptat jestli je v přízemním RD (bungalow) bez podkroví 4+1, 140 m2,podle nějakého předpisu nutné použít na stropní konstrukci v celém domě protipožární sádrokarton nebo postačí pouze v garáži.Děkuji za odpověď.


odpověď:

Na  tento dotaz najdete odpověď pouze v požární zprávě Vašeho projektu. Jinak obecně platí ČSN 73 0810, ČSN 73 0802 a vyhláška 23/2008 Sb. + stavební zákon v platném znění. Neznám umístění stavby a podmínky na stavbě, odstupové vzdálenosti, druh a materiál konstrukce – to všechno musí znát projektant a ten to také určitě do projektu napsal. Pokud to tam není, zeptejte se ho.

A kolega hasič k tomu doplnil:

Samozřejmě, že vždy záleží na konkrétní projektové dokumentaci, která může řešit i specifické případy. Obecně ale při projektování platí, podle čl. 8.7.2 c/ ČSN 73 0802, že nosné konstrukce střechy v posledním užitném podlaží podle 8.3.2 nemusí vykazovat požární odolnost a mohou být provedeny i z konstrukcí druhu D3 (např. dřevěné krovy) jestliže nosné konstrukce střechy jsou v objektu OB 1 (rodinné domy) podle ČSN 73 0833:1996 (ať již je požární strop či nikoliv) a pod touto konstrukcí jsou podlaží se zastavěnou plochou do 200 m2. Jinak řečeno, v řadě případů, abychom nemuseli navrhovat (chránit) dřevěné krovy s požární odolností, tak se místo toho navrhují za definovaných podmínek požární stropy. Existuje ale i výše uvedená výjimka u objektu OB 1 s danou zastavěnou plochou, kdy není nutné dělat požární strop a ani navrhovat nosné konstrukce střech s požární odolností.  Více se ale musíte zjistit od projektanta konkrétní budovy!

PS – Tazatel měl zřejmě na mysli výše uvedené ustanovení ČSN 73 0802. Dotaz lze ale chápat i tak, že pokud nechce na stropní konstrukci použít protipožární sádrokarton, je samozřejmě možné navrhnout jiné, pro tazatele vhodnější, ale pravděpodobně dosti dražší,  materiály. Ale i zde platí výše uvedená poslední věta!
Petr Chytrý

912 27.03.2009 04:41:11 Jiří Vlach nezichov@seznam.cz

dotaz: Dobrý den jaké jsou hygienické a požární normy pro provoz malé truhlárny, popřípadě které normy ČSN to řeší.Děkuji za radu


odpověď:

Hygienické normy po mně nechtějte, po sté opakuji, že jsme hasiči, ale pokud jde o normy požární – pro průmyslové provozy a v daném případě i pro malou truhlárnu platí především ČSN 73 0810 (pozor – od 1.5.2009 zcela nová aktualizace), ČSN 73 0804, vyhláška 23/2008 Sb. no a potom stavební zákon. Doporučuji ovšem konzultaci s projektantem PO, sám si to vyprojektujete dost těžko.

911 18.03.2009 04:42:43 Jan Janeček ijanjan@centrum.cz

dotaz: Panelový dům, "deskáč", 11 nadzemních podlaží. Přední vchod normálně používán, zadní vchod – vestibul – je uzavřen a používán jako sklad. Je to z hlediska požárních předpisů přípustné? Za osvětlení domu jsme zaplatili faktury PRE za rok ve výši 56000,- Kč. Jako zkušený elektrikář odhaduji podle nainstalovanýsh světel a způsobu jejich použití roční spotřebu maximálně za 5000,- Kč. Domnívám se, že jde o nedovolený odběr el. energie ze světelných obvodů – hliníkové rozvody . Bojím se požáru z přetížení, tedy trestného činu obecného ohrožení. Nemám přístup k fakturám jednotlivých nájemníků za el. energii, neumím to prokázat. Je nějaké jiné řešení? Děkuji za odpověď.


odpověď: K první části dotazu – odpověď najdete v předchozím dotazu paní Jelínkové. Pokud jde o krádeže elektřiny atd – bohužel k tomu nejsme kompetentní. Asi bych se obrátil na nějakou službu ČEZ, mají jich až moc.

910 18.03.2009 04:36:33 Dana Jelinkova danajelinkova32@seznam.cz

dotaz: Dobrý den. V družstevním panelovém domě ze 70tých let, s 18 byty, máme nevyjasněné otázky ohledně požární bezpečnosti.Hydrant a hacicí přístroje jsou řádně kontrolovány, ale nejasnost je v únikovém prostoru a používání společných chodeb. V panelovém domě je jedno jediné schodiště s výtahovou šachtou a v přízemí dvoje dveře venkovní. Jedny venkovní hlavní vchod klika uvnitř- koule venku se nezamykají a druhé jsou stále zamčené. Podle mého názoru, by i druhé dveře měly být zevnitř kdykoliv použitelné tedy nezamčené. Na každém patře je umístěno několik i dětské kočárky a různé ozdoby, hračky a jiné předměty …Hlavní el.jistič je též schovaný v přízemí za těžkým botníkem, též v každém patře je hlavní bytový jistič přístupný až po odsunutí kusu nábytku na chodbě.Rychlé vypnutí elektřiny při nějaké havárii , je tedy komplikované. Řeší nějaký zákon, předpis či vyhláška i tuto nebo podobnou situaci? Bydlící mají za to, že si před své dveře a nejbližší okolí vstupu do bytu mohou umístit cokoliv a nikdo je nemá právo jakkoliv omezovat. Na rozumné domluvy nereagují a považují to za neopodstatněnou buzeraci a omezování. Každodenní klopýtání přes rozházené boty, košťata , květináče aj. jsou úsměvné drobnosti dokud se něco nestane. Ale hromadný úprk desítek lidí před ohněm nebo po tmě… ? To si opravdu nedokážu představit. Děkuji za odpověď a radu. S pozdravem Dana Jelínková


odpověď:

Pro odpověď na Váš dotaz musíte jít do projektové dokumentace Vašeho domu. Pokud jsou chodby a schodiště (jako že podle mého názoru jsou) v projektu vedeny jako chráněné únikové cesty, musí být trvale volné a volně průchodné. Botníky a jiné radosti nemají na takových cestách co dělat. Vše potřebné naleznete ve vyhlášce MV ČR č. 23/2008 Sb. a v řadě projektových nodem – např. ČSN 73 0810.

909 26.02.2009 18:54:09 David Borkenstein borkenstein@seznam.cz

dotaz: Dobrý den, chtěl bych se zeptat zda existují dřevěná okna (eurookna), která by splňovala požární odolnost EI30. V případě, že ano, jaké musí mít náležitosti – stavební hloubku, použitou dřevinu, speciální kování, sklo atd. Pokud existuje nějaká tabulka, ve které jsou kombinace všech těchto součástí okna nějak přehledně uvedeny. Dále by mne zajímalo, jestli má na požární odolnost vliv i velikost (plocha) dřevěného okna. Děkuji za odpověď.


odpověď: Je mi líto, ale eurookna či jakákoliv okna musí být předem vyráběná s úpravami jako požární uzávěr. Některé firmy vyrábějí snad i dřevěná okna, ovšem upevnění speciálního, velmi tlustého skla, sestávajícího z několika vrstev je velmi náročné, protože rám musí nést i značnou hmotnost skleněné tabule, která nesmí vypadnout po celou dobu předepsané požární odolnosti. Musíte se obrátit na specializovaného výrobce, protože okno musí být v daném provedení průkazně zkoušeno a certifikováno a v žádném případě nejde o nějakou stavebnici, kterou byste si podle nějakých tabulek mohl sestavit sám. Vím, že některé firmy prodávají samostatně sklo s odzkoušenou požární odolností, ovšem pro jakékoliv použití musí být zkoušena celá okenní konstrukce, včetně rámu a kování. Zkuste v Praze např. firmu DASIP nebo kdekoliv v republice firmu HASIL. Takových firem je ovšem v ČR celá řada, uvádím jen příklady.

908 21.02.2009 04:54:04 Eva Jůzová evajuz@yahoo.de

dotaz: Dobrý den, chci se zeptat ohledně výstavby domku na nářadí, cca 20m2, který chceme umístit 2 metry od sousedního pozemku, kde hranici pozemku tvoří obytný dům (chalupa). Na stavebním úřadě nám argumentují neustále požárními předpisy a jakousi minimální vzdáleností, která se musí dodržet z důvodu protipožární ochrany. Bohužel nám nejsou schopni sdělit tuto aktuální hranici a opět argumentují, že došlo od roku 2008 ke změně. Můžete mi sdělit, jaká norma tuto hranici stanovuje a případně kolik metrů to má být. Děkuji Eva


odpověď:

Na stavebním úřadě mají pravdu. Problém je v té vzdálenosti od plotu a od sousedního domu. Říká se tomu "odstupová vzdálenost" a to jednak stanovená stavebním zákonem, jednak vyhláškami 137/98 Sb. a 23/2008 Sb. a pochopitelně i projektovými normami. Minimální odstupovou vzdálenost Vám může vypočítat projektant PO, ovšem i kdyby byla menší než 2 m ( o čemž velmi pochybuji) stejně by Vám to musel povolit vlastník sousedního pozemku a samozřejmě i stavební úřad, který by Vám musel zase dát vyjímku s ohledem na minimální povolené vzdálenosti stavby od hranice pozemku. Čili jde o dvě věci – odstupovou vzdálenost z hlediska požáru a minimální vzdálenost od hranice pozemku z titulu vyhlášky 137/98Sb.

907 19.02.2009 07:25:52 Miloš Pospíšil pospisilm@kovofinis.cz

dotaz: Dobrý den, Máme u plynových kotelen plechové dveře o tloušťce plechu 2-3mm. Lze je považovat za protipožární s odolností min. 15 min a musí pak na jejich obvodu být nalepena zpěňovací páska? Nejedná se o tedy o běžně vyráběné sériové protipožární dveře s deklarovanou pož. odolností. Původní projektová dokumentace je těžko dohledatelná. Děkuji za informaci.


odpověď:

Ve Vašem dotazu chybí základní údaj, totiž zda má jít o dveře typu EI nebo EW, dále pak, zda se jedná o úpravu, kterou si děláte v rámci vlastní údržby pro vlastní potřebu nebo zda připravujete rekolaudaci. Pokud jde o požadavek projektu a dveře mají být typu EI 15 (DP1), potom Vám žádná páska nepomůže, protože plechové dveře bez ochrany tento parametr splnit nemohou. Jestliže jde o objekt, rekonstruovaný podle ČSN 73 0834, potom se dají tyto dveře akceptovat bez úprav, případně i s páskami, protože pro staré objekty ( postavené před rokem 1970) to tato norma připouští. Pokud jde o požadavek EW 15, lze po nalepení pásky tyto dveře rovněž akceptovat. Jinak ovšem vždy bude záležet na dohodě s pracovníkem UO HZS, protože podle vyhlášky 246/2001 Sb i podle stavebního zákona dokumentaci k PBZ, kam dveře patří, byste měli mít.

906 12.02.2009 15:10:46 Jiří Pražák jirka@eurodriver.cz

dotaz: Dobrý den, jsme mladá rodina s dětmi a právě kvůli nim jsme zakoupili u slapské přehrady bývalou budovu občanské vybavenosti.Vzali jsme si na ní hypoteku jejíž podmínkou bylo rekolaudace na rekreační objekt.Budova je železná montovaná konstrukce vyplněná panely (cementovláknitá deska, dřevěný rost vyplněný polystyrénem a zase deska)bylo nám sděleno,že není možné udělat k projektové dokumentaci požární zpráva, která je nutná k rekolaudaci. Důvod: požární odolnost stěn musí být 30 minut.Četl jsem ale novou vyhlášku a tam je tento požadavek pouze u budov 3 a více pater naše budova je přízemní. Je toto možné vyřešit pouze výměnou polystyrénu za kameninovou vlnu a obložit protipožárním sádrokartonem, nebo jinou méně nákladnou variantou, než je stržení a cihlová výstavba, jak nám řekl projektant? Přece není možné, aby každá již postavená budov a,která se jakkoliv mění na základě stavebního povolení musela být kompletně předělána! Děkuji za odpověď Jiří Pražák


odpověď:

Vážený pane, je mi líto, ale patrně Vám nepomohu. Rozhodující je účel používání, pro který byla budova zkolaudována. Pokud byste vše nechal beze změny a užíval objekt v souladu s původním projektem, patrně byste nemusel – kromě oprav a údržby – cokoliv měnit, protože budova byla ve své době schválena k užívání pro daný účel podle tehdy platných předpisů a vše zůstává při starém. Ovšem jakmile měníte účel užívání, podléhá stavba již novým předpisů a kolaudace musí být provedena podle nyní platných norem a vyhlášek. Takže si musíte nechat udělat nový projekt, abyste dostal nové stavební povolení na změnu užívání a v rámci toho projektu se musíte držet požadavků, které Vám ten projekt stanoví. Je mi líto, ale stavební zákon bohužel nehledí na sociální situaci Vaší rodiny, ale platí pro všechny stejně.

Sdílejte článek

Další články v sekci Poradna v oblasti požární ochrany staveb