Kde nás najdete? Zakázkové oddělení: 499 320 459, technická kancelář: 608 075 005, 281 017 369
Kde chybí prevence,
hasiči nepomohou!
31
LET

Funkce a použitelnost jednotlivých aplikací z praktického hlediska

Publikováno dne 4. 11. 2009

K čemu a za kolik?!

“Nejsem tak bohatý, abych mohl kupovat laciné věci” říkával můj děda a čím jsem starší, tím více tuhle moudrost oceňuji. Šetřit se musí, zvláště v dnešní době, ale je nutné vědět kde a za jakou cenu. Zvláště v oblasti požární bezpečnosti staveb je vždy zapotřebí zvážit, zda dnes ušetřená koruna stavebních nákladů nebude za rok znamenat zbytečně vyhozenou stokorunu nebo dokonce zmařené životy a milionové škody při event. požáru.

Jako montážní firma máme tu výhodu, že pracujeme podle projektu, téměř[1] se všemi v ČR schválenými systémy a proto můžeme být objektivní a nemusíme Vám doporučovat právě ten svůj, ze všech nejlepší materiál, jen abychom prodali. Pokusme se tedy podívat na jednotlivé materiálové systémy zblízka a řekněme si, k čemu se hodí. Ještě předtím však jedno upozornění:

Směrnice Rady ES č.89/106 EEC, jejíž znění je mj. promítnuto i do našeho stavebního zákona (§ 47) stanoví, že ..“pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky a konstrukcejejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splňuje požadavky na mechanickou pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání (včetně užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace), ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla..“

Směrnice i stavební zákon klade – jak je z textu zřejmé – důraz mj. i na životnost a provozuschopnostvšech požárně bezpečnostních zařízení, což je promítnuto mj. i do platné vyhlášky 246/01 Sb., kde je v § 7 zakotvena povinnost pravidelné kontroly funkceschopnosti těchto zařízení nejméně 1 x ročně.

Z téhož ustanovení vychází i novela platné projektové normy ČSN 73 0804:2002, která ve svém čl. 5.4.4. uvádí:

4.12 Požadovaná požární odolnost konstrukcí musí být zajištěna po celou předpokládanou životnost stavebního či technologického objektu. Zpěňující nátěry či jiné ochrany konstrukcí, které nemají průkazně ověřenou a zaručenou dostatečnou životnost a musejí se obnovovat, lze užít jen na těch částech konstrukcí, které i po zabudování jsou přístupné k obnovování ochran, jakož i ke kontrole stavu těchto ochran, a v případech, kde požadovaná požární odolnost konstrukcí je:

1) nejvýše 30 minut, jde-li o:
– objekty s požární výškou h ? 9 m, nejvýše však o objekty o čtyřech nadzemních podlažích, nebo
– konstrukce nezajišťující stabilitu objektu nebo jeho části, které se nacházejí v nástavbách posledních dvou nadzemních podlaží v objektech s původní požár-ní výškou h ? 22,5 m (např. krovy),

2) nejvýše 45 minut u jednopodlažních výrobních, popř. skladových objektů s požární výškou h = 0, pokud doba životnosti (do první obnovy) ochrany konstrukce je nejméně 10 let.

Těchto ochran nelze užít u konstrukcí v podzemních podlažích a u konstrukcí požárních úseků navrhovaných podle ČSN 73 0831, ČSN 73 0833 – OB4 a ČSN 73 0835 – LZ2.

ČSN 73 0810:2005

Rád bych upozornil, že výše uvedený odstavec nehovoří jen o nátěrech, ale především o životnosti jakýchkoliv protipožárních ochran stavebních konstrukcí. Tímto odstavcem se v projektových normách do hry dostala problematika životnosti, která byla až dosud (bez ohledu na stavební zákon) v naší oblasti opomíjena. V tom je třeba vidět zásadní změnu a podle toho je třeba i zvažovat použití jednotlivých materiálů ve stavbě z hlediska požární odolnosti.

A nyní k jednotlivým typům požárně bezpečnostních zařízení, resp. materiálů:

1. Nátěry, zvyšující požární odolnost:

Používají se pro zvýšení požární odolnosti ocelových nosných konstrukcí (od 1.7.2004 výhradně s klasifikací podle ČSN EN 13501-2). Jsou užívány vždy jako systém, tj. se základním (ocel) a/nebo krycím nátěrem (ocel,dřevo), přičemž tyto systémy jsou obvykle specifické. Základní, v ČR atestované systémy jsou uvedeny v aplikačních listech.

Jejich hlavní výhodou je snadná aplikace a estetický vzhled, minimální přitížení nosné konstrukce, široká paleta barevných odstínů. Náklady na aplikaci jsou však již v současné době značně vyšší než dříve, přičemž je nutno zvážit i nutnou obnovu nátěru po uplynutí doby funkční životnosti:

Ocelové nosné konstrukce – tyčové prvky:
– Rozsah použitelnosti R 15 až R 30, výjimečně R 45 (viz omezení v ČSN 73 0804,čl.5.4.4.)
– pouze do interiéru, do suchého prostředí s max. 80 % r.v.v., bez agresivních par a vlivů
– průmyslová atmosféra max. I. – III.

– nechrání proti korozi
– dosud prokázaná funkční životnost cca 10 let
– nemožnost dodatečných úprav a nátěrů
– nelze kombinovat s jinými způsoby požární ochrany (např. s obkladem).

Dřevěné nosné konstrukce – tyčové prvky:
– Zvýšení požární odolnosti až o 15 minut, požární odolnost je dáno průřezem chráněného prvku a jeho umístěním

v konstrukci, součtem odolnosti nechráněného prvku a příspěvku konkrétního nátěru
– pouze do interiéru, do suchého prostředí s max. 80 % r.v.v., bez agresivních par a vlivů
– průmyslová atmosféra max. I. – III.
– dosud prokázaná funkční životnost cca 10 – 20 let (podle typu)
– nemožnost dodatečných úprav a nátěrů
– nelze kombinovat s jinými způsoby požární ochrany (např. s obkladem).

Ochrana vzduchotechniky:
– Nabytím účinnosti ČSN EN 1366-1 – Zkoušení požární odolnosti provozních instalací, Část 1: Vzduchotechnická potrubí, byla ČSN 730857 zrušena a protokoly o zkouškách protipožárních nátěrů na tato potrubí, vystavené před rokem 2002 jsou nadále neplatné.

Ochrana plošných dřevěných nenosných konstrukcí:
– Některé z nátěrů zvyšují požární odolnost až o 15 minut při oboustranném nátěru a min. tloušťce masivu 20 mm – neplatí obecně – pouze pro konkrétní nátěr, pokud je tato aplikace uvedena v požárně klasifikačním osvědčení.
– dále platí veškerá omezení stejná jako ve výše uvedených případech.
Z hlediska praktické použitelnosti jsou nátěry zatím pro dodavatele stavby velmi výhodné, protože jejich aplikace je velmi jednoduchá a výsledek za určitých okolností dobře kontrolovatelný, pokud jde o celkovou tloušťku vrstvy, méně již z hlediska záměny materiálu.

Ekonomiku protipožárních nátěrů je třeba zvážit především z hlediska dlouhodobých užitných vlastností. Zavedením ČSN EN 13381-4 došlo prakticky u všech dosud průkazně zkoušených nátěrů k výrazným změnám dimenzačních tabulek pro aplikaci. Značně se zvýšila tloušťka vrstev, nutná pro dosažení konkrétní požární odolnosti daného profilu a tím i náklady na jejich aplikaci.

2. Protipožární nátěry s jinou funkcí:

Snižují hořlavost dřeva (až do roku 31.12.2007 podle ČSN 73 0823, od 1.7.2004 podle souboru zkušebních norem SBI „reakce na oheň“ a klasifikace podle ČSN EN 13501-1), snižuje rychlost šíření plamene po kabelové izolaci (ČSN IEC 60332-3 a další zkoušky řady EN 50266), případně zvyšuje funkceschopnost kabelů ČSN IEC 60331).

Nátěry pro snížení hořlavosti dřeva:

Rozsah použitelnosti pro stupně A (nehořlavý) až C1 (těžce hořlavý) zatím podle ČSN 73 0862 (ČSN EN 13501-1), ale pozor – ani u nátěrů, snižujících hořlavost do stupně A nelze jejich použitím dosáhnout zatřídění mezi konstrukce typu D1 podle ČSN 73 0802 či 04 a dále platí totéž, jako v odst.1. Nové nátěry, dříve nezkoušené již pouze podle „Reakce na oheň“.

Ochranné nátěry na kabelové izolace:

Poznámka: Protipožární nátěry na beton nebyly dosud v ČR průkazně odzkoušeny žádným výrobcem, aplikace protipožárních nátěrů na plošných prvcích (trapézový plech, požární uzávěry) je pro parametry EI již s ohledem na zkušební normy vyloučena, pro parametr EW existují průkazné zkoušky až do EW 60 D1. Pokud jsou tyto návrhy obsaženy v dodavatelských nabídkách, doporučuje se vždy předem vyžadovat předložení platného protokolu o klasifikaci zkušebny PAVUS Veselí n.L.

3. Protipožární nástřiky:

Používají se pro zvýšení požární odolnosti ocelových, železobetonových nosných konstrukcí a to buď tyčových prvků (sloupů a nosníků), případně železobetonových stropů nebo stěn (výhradně podle ČSN EN 13501-2). V ČR certifikované systémy jsou uvedeny v aplikačních listech.

Jejich hlavní výhodou je široký rozsah použitelnosti pro prvky R 15 – R 180, u stropních a stěnových železobetonových konstrukcí ( s výjimkou předpjatých – možno v rámci rozšířené aplikace ) podle krytí a typu ocel. výztuže a tloušťky chráněného prvku až REI 180. Pro plošné ocelové prvky, mající plnit funkce REI nebo EI či EW nebyly nástřiky dosud průkazně odzkoušeny, pro ochranu VZT nebo uzávěrů nemají význam a nebyly zkoušeny. Jejich možnosti je třeba zvážit podle účelu použití:

Ocelové nosné konstrukce – tyčové prvky:
– Vždy nutno provést kvalitní antikorozní ochranu kompatibilním nátěrovým systémem
– neodzkoušeno do chemicky agresivního prostředí
– přitížení chráněné konstrukce (450 – 1000 kg.m-3)
– dlouhodobě ověřená životnost – nejméně 20 i více let
– po úpravách jsou některé typy vhodné i do venkovního prostředí
– neestetický vzhled
– možnost kombinace s jinými způsoby požární ochrany (např. s obkladem, podhledem)
– pro tloušťky nad 40 mm vždy do pletiva, jinak může opadávat

Železobetonové konstrukce ( s výjimkou předpjatých prvků):


– Doporučuje se předchozí úprava podkladu (mytí, očištění, penetrace – podle typu konstrukce)
– nevhodné pro trvale vlhké konstrukce

– neodzkoušeno do chemicky agresivního prostředí
– odzkoušená životnost v interiéru – nejméně 20 i více let

– problémy s adhezí na podklad u propařovaných betonů a stropních panelů
– po úpravách jsou některé typy vhodné i do venkovního prostředí
– nutnost dodatečných povrchových úprav (neestetický vzhled)
– možnost kombinace s jinými způsoby požární ochrany (např. s obkladem, podhledem)
– pro tloušťky nad 40 mm vždy do pletiva, jinak může praskat nebo opadávat.

Z ekonomického hlediska jsou nástřiky optimálním protipožárním materiálem pro všechny typy aplikací, u kterých se nevyžaduje estetický vzhled. Velkou výhodou je možnost speciálních úprav, které umožňují venkovní použití, byly odzkoušeny i technologické postupy, umožňující trvalou funkci i při mírné vibraci a dynamickém namáhání konstrukce. U železobetonů je velmi důležité předběžné ošetření povrchů s ohledem na adhezi nástřiků k podkladu. Je nutno upozornit, že nástřikovou směs si někteří dodavatelé domíchávají přidáváním některých komponent (vápno, cement) přímo na stavbě – funkce nástřiku se proto může měnit podle způsobu přípravy směsi a dodržení správných poměrů složek. Je proto důležité ověřit, jak má dodavatel zajištěnou kontrolu jakosti a zda výrobce základní směsi má tuto možnost uvedenou v certifikátu.

4. Protipožární obklady:

Obklady mohou být buď deskové, pevné nebo lepené. Oba typy jsou použitelné pro zvýšení požární odolnosti ocelových nebo železobetonových nosných konstrukcí všeho druhu a to pro dosažení požární odolnosti R 15 až R 180 (ČSN 73 0851). Některé typy deskových obkladů jsou použitelné i pro předpjatý železobeton, neplatí to však obecně. V ČR atestované nejužívanější systémy jsou uvedeny v aplikačních listech

Hlavní výhodou obkladů je prakticky neomezená životnost při projektem daných provozních podmínkách, dobré fyzikálně-mechanické vlastnosti, estetický vzhled a možnost kvalitních povrchových úprav. Obklady lze snadno kombinovat s dalšími způsoby protipožárních úprav a jejich pož. odolnosti se obvykle sčítají. I možnosti obkladů však mají své limity:

Deskové pevné obklady:

– Vždy je nutno provést ošetření nebo kvalitní antikorozní ochranu OK pod obkladem
– provedení obkladů musí odpovídat odzkoušené technologii jak z požárního hlediska, tak i z hlediska rozměrových dilatací. Tyto dilatace mohou být v některých případech značné.
– obkladové desky většinou dodatečně zatěžují chráněnou konstrukci
– většina obkladů nesnáší vyšší vlhkost a není vhodná do exteriéru

Lepené obklady:

– Vždy je nutno provést ošetření nebo kvalitní antikorozní ochranu OK pod obkladem
– lepené obklady nedilatují
– povrchově upravené obklady mohou být použity i v exteriéru
– obklad dodatečně nezatěžuje nosnou konstrukci (max. 200 kg.m-3)
– obklad je pružný a snáší vibrace i dynamické namáhání
– obklad je víceúčelový – na betonových stropech a stěnách zajišťuje i zlepšení akustických a tepelných vlastností

Z hlediska praktické použitelnosti jsou obklady nejkvalitnější způsob požární ochrany nosných konstrukcí, bohužel však také nejdražší. Pro aplikaci je ovšem rozhodující nejenom cena samotné desky, která je u některých materiálů sama o sobě dosti značná, ale náročná je i samotná práce, v některých případech včetně pomocné podkonstrukce nebo roštu. Nutno upozornit, že nelze srovnávat běžné zateplovací, estetické nebo konstrukční obklady např. ze sádrokartonu s protipožárními konstrukcemi z téhož materiálu, na které jsou kladeny značně vyšší parametry (těsnění spár, způsob montáže, ukládání atd.)

Značně levnější jsou obklady lepené, sestávající z lisovaných desek speciální minerální plsti, která se lepí žáruvzdorným, trvale pružným lepidlem a soustavou kovových spon na konstrukci za sucha. Tyto obklady jsou velmi vhodné prakticky pro všechny konstrukce a všechny typy běžně užívaných stavebních materiálů. Lze je užít i pro atypické prvky, protože jsou tvarově flexibilní a lze je snadněji opracovávat. Hodí se i všude tam, kde lze použít obklady deskové, s výjimkou míst, kde dochází k extrémnímu mechanickému namáhání.

5. Požárně dělící konstrukce

jsou schopny po stanovenou dobu odolávat účinkům vzniklého požáru a bránit tak šíření požáru mimo hranice požárního úseku. Mohou být buď vodorovné nebo svislé (stěny a příčky), zvláštním případem jsou zavěšené podhledy a předsazené stěny. Vedle tradičních materiálů (zdivo, beton) mohou být pro tyto konstrukce používány stejné materiály, jako pro obklad a to převážně jako sendvič s vnitřní výztužnou konstrukcí a tepelně izolačním jádrem (svislé) nebo upevněné na roštu a zavěšené (vodorovné).

Zvláštním případem jsou desky, které mají samy o sobě definovanou požární odolnost v závislosti na své tloušťce. Z těchto desek lze skládat buď jednoplášťové (šachtové) stěny, používat je pro protipožární obklady atypických konstrukcí nebo pro libovolné další protipožární úpravy. Požární odolnost se dosáhne nasčítáním celkové tloušťky.

Specifickou funkci mají zavěšené požární podhledy, jejichž aplikaci je nutno vždy samostatně zvážit s ohledem na jednotlivá ustanovení ČSN 73 0810.

Z ekonomického hlediska je nutno porovnávat vždy všechny požadavky, které jsou na konstrukci kladeny. Každý z materiálů, který je pro daný případ používán, má své specifické vlastnosti a cena vlastní desky nemusí být vždy určující, zejména pro vyšší požární odolnosti. Jinými slovy – i dražší desky, pokud umožňují použití jednoplášťového sendviče mohou být ekonomicky výhodnější, než levné desky, které musí být pro stejnou požární odolnost použity v několika vrstvách. Naopak je zbytečné používat drahé desky tam, kde postačí levnější, poskytující stejnou službu. Pozornost je nutno věnovat i vnitřnímu jádru sendviče – objemové hmotnosti použité minerální plsti a jejímu vnitřnímu upevnění, protože i zde lze ušetřit na skladbě stěny. Pro praxi lze doporučit, aby byly vždy předem důkladně zváženy všechny varianty, připadající v úvahu a možnosti úspor, které se tím nabízejí, protože katalogová řešení jednotlivých výrobců desek jsou sice pohodlná, ale nemusí být vždy pro spotřebitele ekonomicky ani technicky optimální. Je však třeba současně upozornit, že cenově nelze běžné a požárně dělící konstrukce srovnávat, protože požárně dělící prvky vyžadují pro většinu detailů jiné materiály a odlišné technologie. Pokud jsou u některého z dodavatelů tyto ceny stejné, nabízí se otázka, zda dodavatel rozdíly mezi jednotlivými konstrukcemi zná a zda je respektuje.

6. Ucpávky v požárně dělících konstrukcích

jsou vlastně specifickým případem požárně dělící konstrukce, protože utěsňují otvory, kterými v těchto konstrukcích procházejí kontinuální vedení (kabely, potrubí). Jejich požární odolnost je definována jako EI a stanoví se obvykle v intervalu 60 až 120 minut. Z hlediska účelu použití jsou řešeny jako pevné, které mohou být dále tvrdé a měkké, vedle toho jsou konstruovány i ucpávky rozebíratelné, obvykle ze sáčků nebo pružných cihel.

Z ekonomického hlediska je nutno vždy zvážit především provozní podmínky a přístupnost prostupů. Všechny druhy ucpávek musí být při výměnách kabelů znovu opraveny a dokončeny a proto je třeba volit ucpávky tak, aby byla jejich údržba a oprava možná i s ohledem na instalaci výrobní a provozní technologie v objektu. Ceny vstupních materiálů nejsou pro celkovou cenu ucpávky určující, rozhodující je téměř vždy uspořádání kabelů, velikost a poloha ucpávky, prostředí, kde je ucpávka instalována a řada dalších faktorů.

Speciální konstrukce, požární uzávěry a řada dalších aplikací by z tohoto prospektu učinila rozsáhlé odborné pojednání a to není naším záměrem. Z toho důvodu nezbývá než končit starým sloganem:“ Co nenajdete na tomto místě, hledejte u nás, na našich adresách firma@seidl.cz, a seidl@comp.cz a telefonech 499320459 (obchodní a zakázkový útvar) nebo 281017363 (technická kancelář Praha). Využijte maximálně naší nabídky, konzultace jsou bezplatné a třeba našich služeb jednou využijete i Vy.


[1] Se všemi samozřejmě ne, jenom s těmi, kterým věříme

Sdílejte článek

Další články v sekci Ekonomika požárně bezpečnostních zařízení (PBZ)