Charakteristika požárně dělících konstrukcí
Publikováno dne 4. 11. 2009
A. Charakteristika
Požární odolnost požárně dělících konstrukcí může být dána buď přímo při výrobě či montáži typem použitého materiálu (zdivo, železobeton) nebo svoji skladbou, jde-li o montovanou konstrukci (sádrokartony a jiné deskové prvky). Hodnoty požární odolnosti požárně dělících konstrukcí z tradičních materiálů jsou uvedeny v ČSN 73 0821 a budou trvale platit i v návazných předpisech, po ukončení platnosti této normy v r. 2007.
Hodnoty požární odolnosti montovaných požárně dělících konstrukcí z jednotlivých druhů desek a z nich vytvořených sendvičů musí být průběžně kontrolovány a ověřovány v souladu se změnami výrobní technologie a složení vyráběných desek a sendvičů a rovněž tehdy, dojde-li ke změnám platných zkušebních předpisů a metodik.
Soubory údajů v závislosti na složení a tlouštce desek a izolačních výplní jsou obsahem firemních katalogů jednotlivých výrobcců desek. V těchto místech jsou proto uváděny v katalogových listech pouze souhrny jednotlivých aplikací a rozsah požárních odolnosti, které katalogy nejběžněji užívaných výrobků nabízejí.
B. Před navrhováním a aplikací PDK doporučujeme zvážit
- zda se jedná o konstrukci staticky zatíženou, tedy s parametrem R(EI) nebo nezatíženou (EI/EW). Pro staticky nezatěžované konstrukce platí jiné požadavky, než pro konstrukce staticky zatížené.
- Požární odolnost kteréhokoliv požárně odolného konstrukčního prvku ve stavbě je dána vztahem mezi teplotou a statickým zatížením v daném okamžiku. Jinak řečeno – čím vyšší je statické zatížení konstrukce, tím nižší je její požární odolnost. To má samozřejmě vliv i na definici požární odolnosti. Pokud bude statické zatížení konstrukce X, potom dojde ke ztrátě stability této konstrukce např. při teplotě 5000C. Bude-li ovšem statické zatížení X+n, může dojít ke zřícení při teplotách nižších, naopak bude-li toto zatížení X-n, bude požární odolnost konstrukce do defromace vyšší. Z toho důvodu je nutno vždy při navrhování požadavků na požární odolnost zohlednit míru statického zatížení a promítnout požadavek do stanovení „návrhové teploty“ pro danou konstrukci.
- Dodatečné zvýšení požární odolnosti požárně dělících konstrukcí je možné buď dodatečným obkladem stropu nebo stěny – např. lepeným obkladem ORDEXAL, případně pomocí předsazených stěn (tam kde je dostatečné místo) nebo pomocí podhledů. Obklad ORDEXAL je v daném případě univerzální, protože umožňuje zvýšení požární odolnosti vnitřních i obvodových plechových stěn EI90/EW 120 minut D1 a střech z trapéz. plechů až na REI 60 D1.
- Požární odolnost žádné tenkostěnné požárně dělící konstrukce nelze zvýšit protipožárním intumescentním nátěrem. Tyto nátěry začínají reagovat při teplotách kolem 180 – 2000C a k plnému vypěnění dochází kolem 7. minuty při plném vystavené požáru v peci, kde je v tu dobu již cca 500- 6000C. Limitní teplota na odvrácené straně požárně dělící konstrukce činí 1400C a je tedy překročena již cca ve 2. až 3. minutě. Tato skutečnost byla průkazně ověřena zkouškami na 3 mm silných plechových deskách.
C. Životnost
Životnost požárně dělících konstrukcí je závislá na materiálu, ze kterých jsou zhotoveny. Údaje o životnosti jsou obvykle obsaženy v technické dokumentaci výrobců. Pokud jde o silikátové konstrukce, lze očekávat, že vyhoví požadavkům § 47, odst. 1 stavebního zákona, resp. čl. 4.12. ČSN 73 0810:2005. U konstrukcí, obsahujících polymerní či jiné organické složky musí být životnost prokázána a v souladu s vyhláškou 246/01 Sb. musí být jejich provozu schopnost průběžně kontrolována.
Sdílejte článek
