Kde nás najdete? Zakázkové oddělení: 499 320 459, technická kancelář: 608 075 005, 281 017 369
Kde chybí prevence,
hasiči nepomohou!
31
LET

Směrnice pro hodnocení kvality a funkce silikátových protipožárních nástřiků

Publikováno dne 2. 11. 2009

Směrnice platí pro hodnocení všech v rámci asociace prováděných a řádně certifikovaných protipožárních těsnících systémů instalací prostupujících požárně dělicími konstrukcemi. Je závazná pro všechny členy asociace a slouží jako podklad pro předání těchto systémů a pro následné kontroly provozuschopnosti podle vyhl. MV ČR 246/2001Sb Stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (dále jen vyhláška).

1. Souborná měření

Nátěry a nástřiky se hodnotí na úsecích podle velikosti stříkané plochy takto:

Každé souborné měření se provede na měřicí ploše velikosti nejméně 1 a nejvýše 2 m2.

2. Rozsah souborného měření a hodnocení naměřených výsledků

V rámci souborného hodnocení se provádí:

2.1. Zkouška adheze:

     Adheze se v rámci 1 souborného měření zkouší nejméně na 3 místech ve vzdálenosti nejméně 500 mm od sebe.

     Pokud jediná z naměřených hodnot nevyhovuje, vybere se nová měřicí plocha a celý postup (v rozsahu 3 měření) se opakuje. Pokud ani potom výsledek na kterémkoliv z měřených míst nevyhoví, považuje se nátěr za nevyhovující v celém rozsahu a další měření se již neprovádí.Toto platí pro plochy do  1000 m2 .

     Při velikosti natřené plochy nad 1000 m2, může na každých dalších zapo-čatých 1000 m2opět nevyhovět jediná hodnota a připouští se nová tři měření na nově vybrané měřicí ploše. Další nevyhovující výsledek znamená, že nátěr nevyhovuje požadavkům projektu a této metodiky.

2.2. Měření tloušťky nástřiku:

a.       Měření se provádí (pokud je to možné) vždy po celém obvodu konstrukčního  prvku nejméně na 10 místech měřicí plochy souboru.

b.      Průměrná hodnota ze všech 10 měření musí být rovna, nebo vyšší než  hodnota stanovená dimenzační tabulkou vzhledem k požadované požární odolnosti konstrukce. Nejvyšší tloušťka protipožárního nátěru nebo nástřiku, uvedená v platné dimenzační tabulce může být překročena nejvýše v rozsahu povolených plusových tolerancí (s vyjímkami, uvedenými dále).

      Velikost povolené tolerance v tloušťce nástřiku na konstrukci se posuzuje podle hodnot naměřených při průkazných zkouškách zkušebních vzorků ve  zkušebních laboratořích, akreditovaných pro daný typ nástřiku, včetně základního a vrchního nátěru, pokud jsou tyto hodnoty uvedeny ve zkušebním protokolu.

d.      Není-li velikost povolené tolerance pro daný protipožární nástřik známa nebo ji nelze v době měření průkazně zjistit, posuzují se podle zkušebního postupu navrženého v rámci ENV 13381-4 přípustné tolerance v tloušťce nástřiku takto:

 Nejméně 70 % čtení musí být v tolerancialespoň-20% od tloušťky, předepsané pro požadovanou požární odolnost v technické dokumentaci nátěru, nejméně 90 % čtení nesmí být v toleranci větší než- 30% a všechna čtení musí být v toleranci nejvýše- 45 % od předepsané hodnoty

 Z výše uvedeného vyplývá, že z provedených 10 měření v jednom kontrolním místě musí nejméně 7 měření splňovat toleranci – 20 %, 2 měření může být v toleranci – 30 % a 1 měření v toleranci – 45 % při zachování platnosti ustanovení v bodu 2.2.a.

V případě, že nástřik nesplňuje výše uvedená kritéria, je považován za nevyhovující.

3. Zkušební postupy

Jedná se vesměs o tepelně izolační omítky na bázi expandovaného perlitu či vermikulitu, stříkané v tloušťkách 5 až 70 mm, Hodnotí se:

3.1. Vzhled:

     Charakteristickou vlastností nástřiku je jeho hrubý, nerovný a porézní povrch s lokálními nepravidelnostmi. Jedná se o stříkanou, dále neupravovanou omítku s vysokým obsahem perlitu a vláken, kterou nelze dále zpracovávat resp. hladit  běžnými prostředky. Připouštějí se však povrchové úpravy dodatečnými nástřiky (disperze, tenkovrstvé štuky atd.), povrch však nesmí být zahlazován s
ohledem na možné změny v požární odolnosti vrstvy (snížení obsahu dutin, snížení porozity a tím tepelně izolačních vlastností) a na platnost požárního atestu, který se vztahuje výhradně k provedení, které bylo zkoušeno.

Tloušťka funkční vrstvy nástřiku se měří před konečnou povrchovou úpravou, povrchová úprava se do celkové tloušťky nástřiku nezapočítává.

3.2. Kvalita nástřiku

     Nástřik musí být na všech konstrukcích homogenní a souvislý, stříkané plochy musí i při změnách tloušťky na sebe plynule navazovat, přechody v úhlech a okrajích musí být plynulé, vrstvy nástřiku na okrajích a hranách stříkaných prvků musí dosahovat předepsané tloušťky a z okrajů nesmí vyčnívat či viset vlákna, přetoky nebo „krápníky“ delší 5 mm.Veškeré další povrchové úpravy se provádějí až po ukončeném měření.

3.3. Zkouška adheze
se provádí na čtverci o rozměrech nejméně 100 x 100 mm a to nejdříve po 72 hodinách zasychání při minimální teplotě 50C. Podle zjištěné tlouštky nastříkané vrstvy se čtverec omítky obřízne ostrým nožem, objížděcí frézkou nebo listem

     pilky na kov a zkouší se loupáním pomocí ocelové planžety o šířce 90 mm takto:

a) Okraj v okolí spáry, kde se bude opírat planžeta se v šířce pravítka zarovná přibližně do roviny.

b) Do vyříznuté spáry se zasune planžeta až na kovový podklad,okraj zbylé plochy nástřiku se podloží ocelovým pravítkem o tloušťce dle bodu c., planžeta se o tento okraj opře a nástřik se loupe až do prvnídestrukce.

c) Protože v závislosti na tloušťce vrstvy se bude měnit i síla a směr loupání, musí být zkoušené vrstvy do tloušťky 20 mm podloženy ocelovým pravítkem tak, aby nejmenší výška okraje, o který se planžeta bude při zkoušce opírat, činila 20 mm. Větší tloušťky se podkládají planžetou tloušťky 1 mm pouze pro zpevnění okraje.

Podle míry poškození lze potom adhezi a soudržnost nástřiku hodnotit následujícím způsobem:

1.       Adheze nástřiku na podklad je ve stupni 5, tedy výborná, pokud se vrstva stříkané hmoty poškodí v místě řezu pouze lokálně nebo se vrstva rozlomí ve hmotě, drolí se nebo štípe, ale celá vyznačená zkušební plocha zůstane pokryta nástřikem.

2.       Adheze nástřiku na podklad je ve stupni 4, tedy velmi dobrá, pokud se vrstva stříkané hmoty odštípne či ulomí z podkladu nejvýše z 15 % zkoušené plochy, případně pokud dojde k usmýknutí nejvýše 50 % plochy vzorku tak, že na oceli zůstanou pevně držící zbytky nástřiku.

3.       Adheze nástřiku na podklad je ve stupni 3, tedy dobrá, pokud se vrstva stříkané hmoty usmýkne tak, že alespoň na 50 % plochy podkladu zůstanou pevně držící zbytky nástřiku.

4.       Adheze nástřiku na podklad je ve stupni 2, tedy nefunkční, pokud se vrstva stříkané hmoty usmýkne z povrchu oceli tak, že na oceli zůstanou pouze ostrůvky držícího materiálu, které nepokryjí ani 50% plochy podkladu.

5.       Adheze nástřiku na podklad je ve stupni 1, tedy zcela nevyhovující, pokud se vrstva nástřiku usmýkne z podkladu celá a ocel pod nástřikem zůstane čistá, případně zakalená  mikrovrstvou pojiva, o tloušťce menší, než 1 mm.

Vzorek vyhovuje požadavkům, pokud je zjištěna adheze ve stupních 5 až 3. Adheze ve stupni 2 je přípustná pouze výjimečně u nástřiků tyčových prvků, armovaných pletivem a stříkaných po celém obvodu.

3.4. Měření tlouštky:

     Tloušťka vrstvy se měří pomocí posuvného měřítka v otvorech, vyvrtaných v namátkou zvolených místech přes nástřik až na podklad s přesností na 0.5 mm.

Související dokumenty:

Sdílejte článek

Další články v sekci Protipožární směrnice