Kde nás najdete? Zakázkové oddělení: 499 320 459, technická kancelář: 608 075 005, 281 017 369
Kde chybí prevence,
hasiči nepomohou!
34
LET

Směrnice pro hodnocení kvality požárních ucpávek a těsnění

Publikováno dne 2. 11. 2009

Směrnice platí pro hodnocení všech v rámci asociace prováděných a podle zákona 22/1997 Sb. certifikovaných protipožárních těsnících systémů instalací prostupujících požárně dělicími konstrukcemi. Je závazná pro všechny členy asociace a slouží jako podklad pro následné kontroly provozuschopnosti podle vyhl. MV ČR č. 246/2001 Sb. „o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru“(dále jen vyhláška).

Směrnice se vztahuje na všechny požární ucpávky a těsnění v prostupech kabelových rozvodů a instalací v nosných i nenosných požárně dělicích konstrukcích (dále jen PDK) a stavebních spár bez dilatačních pohybů, není však určena pro kontrolu konstrukcí a konstrukčních prvků těchto PDK samotných [1] a dilatujících stavebních spár, pro které bude vydán samostatný kontrolní předpis.

1. Základní pojmy (pro účely této směrnice)

 Prostup kabelů či instalací požárně dělicími konstrukcemi – prostorové uspořádání (průnik) kabelového rozvodu, svazku či jednotlivého kabelu, potrubí nebo jednotlivých trubek (bez ohledu na materiál a způsob použití) otvorem, vytvořeným ve vodorovné či svislé požárně dělicí konstrukci[2].

Požárníucpávka (dále jen ucpávka) – konstrukce, bránící šíření požáru a jeho zplodin při prostupu kabelů požárně dělicí konstrukcí. Součástí požární ucpávky může být i jakákoliv vnější ochrana kabelového vedení (např. průchodka, nástřik, nátěr).

Těsnění – výplň mezi těsněnou instalací či kabelem  a požárně dělicí konstrukcí s definovanými požárně technickými a fyzikálně mechanickými vlastnostmi. Za určitých okolností může těsnění při splnění definovaných požadavků působit jako ucpávka.

Průvodní dokumentace a její rozsah je určen vyhláškou v §1, písm. k a pod-robné požadavky na obsah této dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 1 této směrnice.

Ucpávky, v definovaných případech i těsnění, patří v souladu s § 1 odst.d) a § 2, odst.4, písm. f) vyhlášky, mezi požárně bezpečnostní zařízení (dále jen PBZ) a vztahuje se na ně povinnost pravidelného prokazování funkceschopnosti ve smyslu § 6 a 7 téže vyhlášky. Předmětem této směrnice je výhradně kontrola funkce požárně technických parametrů výše uvedených PBZ a následné ověření jejich další způsobilosti pro daný účel.

Poznámka: Rozdíl mezi ucpávkou a těsněním spočívá v tom, že ucpávka zajišťuje v konkrétních případech  požární odolnost  prostupu v požárně dělicí konstrukci a všech prvků, které prostupem procházejí, případná požární odolnost těsnění se naopak vztahuje výhradně k tomuto těsnění a nemá vliv na samotný rozvod či instalaci, ani na požárně dělicí konstrukci, kterou těsní.

2. Rozsah a příprava kontroly

Kontrola může být prováděna ve třech kontrolních stupních a to v závislosti na možných důsledcích a škodách, způsobených případným selháním PBZ, resp. podle požadavků orgánů HZS, případně jiných státních orgánů, uživatele  objektu nebo dalších zainteresovaných fyzických či právnických osob, majících na kontrole zájem.

Před zahájením kteréhokoliv stupně kontroly  musí být vždy provedena:

2.1.            Identifikace [3] všech v objektu použitých systémů ucpávek a těsnění v prostupech, jejich jednotlivých typů a veškeré průvodní dokumentace s nimi související

2.2.            Zjištěny průkazy funkce v době provedení a kolaudace

2.3.            Identifikace montážní organizace, která ucpávky a těsnění provedla

2.4.            Fyzická kontrola celkového počtu ucpávek a těsnění[4] v prostupech a určení jejich umístění a polohy.

 Poznámka Nelze-li systém ucpávek v prostupu jakýmkoliv způsobem z požárního hlediska identifikovat, není možné považovat ucpávku za  schopnou funkce ve smyslu vyhlášky !

2.5.            Kontrola 1. stupně

se provádí výhradně nedestruktivním způsobem a to namátkově, podle celkového počtu zjištěných prostupů. Při počtu

2.6.            Kontrola 2. stupně

se provádí nedestruktivním způsobem a to namátkově podle celkového počtu zjištěných prostupů. Při počtu

2.7.            Kontrola 3. stupně

se provádí nedestruktivním, podle potřeby i destruktivním způsobem u všech zjištěných ucpávek a těsnění prostupů v objektu, bez ohledu na jejich typ a rozměry.5

3. Souborná měření

 U všech kontrolovaných ucpávek a prostupů se hodnotí následující parametry:

3.1. Vizuálně:

3.2. Destruktivní  kontrola:

Provádí se po dohodě s výrobcem příslušného systému případ od případu podle typu kontrolované ucpávky a její velikosti a to pouze v případě odůvodněných pochybností o její požární funkci. Předmětem destruktivní kontroly bývá obvykle zjištění, zda jsou dodrženy tloušťky vrstev všech použitých tmelů v prostupech jednotlivých kabelů a svazků kabelů či potrubí.

4. Hodnocení

Na závěr kontroly musí být v souladu s § 7 odst. 8 vyhlášky vypracován závěrečný doklad o kontrole provozuschopnosti  PBZ, který musí obsahovat následující údaje:

4.1.            Údaj o provozovateli, jeho jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání  a jeho identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby,

4.2.           Adresu objektu, ve kterém byla kontrola provozuschopnosti PBZ provedena, není-li shodná s adresou sídla provozovatele podle čl. 4.1

4.3.            Umístění, druh, označení výrobce, typové označení, a je-li to nutné k přesné identifikaci, tak i evidenční číslo kontrolovaného prostupu či ucpávky, uvedené v provozní dokumentaci

4.4.            Výsledek kontroly provozuschopnosti,[7] zjištěné závady včetně způsobu a termínu jejich odstranění a vyjádření o provozuschopnosti kontrolovaných prostupů – ucpávek

4.5.            Datum provedení kontroly atermín příští kontroly provozuschopnosti

4.6.            Potvrzení podle § 10 odst. 2vyhlášky, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla; u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

4.7.            Podpis  odpovědného pracovníka firmy, případně osoby, která provozuje, vlastní nebo užívá kontrolované PBZ.

Závěrečný protokol vypracuje kontrolní orgán za účasti odpovědného pracovníka (4.7.) a provede o kontrole záznam do požární knihy s odkazem na místo, kde je uložen originál protokolu z kontroly a v případě zjištěných závad postupuje dále podle  § 7 odst. 6  vyhlášky.

5. Zkušební a kontrolní postupy

5.1.            Identifikace:

Prostup, případně ucpávka v místě prostupu, musí být viditelně označena identifikačním štítkem či jiným způsobem, na kterém je uvedeno označení v rozsahu článku 4.3.

5.2.            Kontrola typu, rozměrů a umístění ucpávky:

Ověřuje se na místě a porovnává se s  dokumentací výrobce. Kontroluje se, zda odpovídá provedenému průkazu, resp. zkoušce

5.3.            Kontrola těsněných rozvodů a instalací v prostupu:

Ověřuje se na místě a porovnává se s  dokumentací výrobce. Kontroluje se, zda typy kabelů a jednotlivé instalace včetně jejich dodatečných izolací odpovídají provedenému průkazu, resp. zkoušce a související dokumentaci.

5.4.            Kontrola rozměrů a vzhledu:

Ucpávka musí být na pohled celistvá, tmely a veškeré nátěry musí být naneseny rovnoměrně a ve všech místech souvislé, okraje ucpávek v prostupu nesmí být poškozené, nátěry na rozvodech musí mít předepsanou tloušťku a délku. Celková plocha ucpávky v prostupu nesmí překročit rozměry, uvedené ve zkušebních protokolech.

5.5.            Kontrola provozní dokumentace:

Kontrolují se zápisy o opravách či výměnách kabelů či instalací v rozvodech a případných opravách ucpávek, včetně dokumentace k těmto opravám

Související dokumenty:

1.       Požární ucpávky v prostupech PDK a případná požární těsnění, zhotovena a uvedená do provozu do 01.07.1997, musí být dokumentována nejméně dokladem o zkoušce použitého systému ucpávky, případně odkazem na tuto zkoušku včetně čísla zkušebního protokolu a zkušební normy, průkazem jejich požární odolnosti, ucpávky musí být identifikovatelné – např. zakreslením v projektové dokumentaci, evidenčními čísly v seznamu s popisem jejich umístění či jiným způsobem. Z dokumentace musí být zřejmé, kdy byly ucpávky zhotoveny, kdo je zhotovil a kdo je za jejich provoz a funkční stav odpovědný.

2.        Protože „Požární ucpávky a tmely“ jsou ve smyslu přílohy č. 2 čl. 5, pol. 12 NV 163/2002Sb. vyhlášeny jako „stanovené výrobky“, musí dokumentace k těmto ucpávkám a těsněním, uvedeným do provozu po 01.07.1997 splňovat veškeré požadavky zákona č. 22/1997Sb. v platném znění a certifikát i prohlášení shody podle NV č.178/1997Sb. §5 v platném znění.

3.        V dokumentaci musí být  provedeno jednoznačné a nezaměnitelné označení jednotlivých ucpávek, případně těsnění v objektu, včetně průvodní dokumentace, ze kterého musí být zřejmý zejména:název montážní organizace, která ucpávku zhotovila

  1. data zhotovení,
  2. systému  značení
  3. druhu požárně dělící konstrukce, ve které se ucpávka nachází
  4. údaj o polohové orientaci (stěna, strop)
  5. rozměru ucpávky

zpracovaná tak, aby bylo bezpečně určit každou z těchto konstrukcí při následných kontrolách. (viz např. zpracováním do tabulky v příloze 2)

V případech kdy nelze některé doklady zajistit nebo neexistují, posoudí kontrolní orgán průkaznost zbývající dokumentace a podle možností ověří provozuschopnost ucpávky či těsnění jiným způsobem (např. znaleckým posudkem). V případě jakýchkoliv pochybností o funkční spolehlivosti  ucpávky nebo její požární odolnosti musí být ucpávka označena  za nevyhovující

Přílohy:

Sdílejte článek

Další články v sekci Protipožární směrnice