Dokladování požární odolnosti lehkých plochých střech na trapézovém plechu.
Publikováno dne 11. 7. 2019
Autor: Ing. Pavel Rydlo
1SAINT-GOBAIN CONSTRUCTION PRODUCTS CZ a.s., divize Isover, Smrčkova 2485/4, 180 00, Praha 8, pavel.rydlo@saint-gobain.com
Nároky na požární bezpečnost staveb podobně jako u jiných odvětví průmyslu stále stoupají. Lehké požárně odolné střechy na trapézovém plechu, které jsou základním řešením moderních halových objektů, se dnes téměř standardně navrhují s požární odolností. Firem, které mají k dispozici skladby s nějakou požární odolností je k dispozici celá řada. Výsledky těchto požárních zkoušek a navazujících klasifikací se však zásadním způsobem liší. Některé firmy ve snaze uplatnit své skladby pro více střech zatajují některé důležité skutečnosti a mohou v tomto důsledku způsobit návrh tzv. nebezpečné konstrukce.
Lehké střešní pláště na trapézovém plechu – požární odolnost REI 15 – REI 90 DP1 – DP3
Požární odolnost lehkých střech na TR plechu se v ČR začíná zkoušet od roku 2002. Zajímavostí je, že první dvě zkoušky byly zcela nezávisle na sobě připraveny jak s minerální tepelnou izolací, tak ve verzi s kombinovanou izolací EPS+MW. V roce 2002 se také podařilo obě uvedené varianty úspěšně odzkoušet na tehdy vynikající výsledek REI 15. V následných letech byla provedena celá řada požárních zkoušek uvedených střech a nejvyspělejší společnosti, jako je Saint-Gobain Isover, mají k dispozici klasifikované skladby s požární odolností od REI 15 do REI 90 DP1 – DP3 dle konkrétní skladby. Uvedené lehké požárně odolné střešní pláště byly testovány a jsou klasifikovány s tepelnými izolacemi MW, EPS a PIR.
Požární klasifikace lehké střechy – přímá vazba na její statiku.
Požární odolnost uvedených střech se zkouší dle
- ČSN EN 1365-2: 2017 Zkoušení požární odolnosti nosných prvků – Část 2: Stropy a střechy
- ČSN EN 1363-1: 2011 Zkoušení požární odolnosti – Část 1: Základní požadavky
Při vlastní zkoušce se sleduje celá řada parametrů tj. skladby, zatížení, detaily ukotvení, rychlost a velikost průhybu, teploty na neohřívaném povrchu apod. Vlastní skladbu, rozpon, zkoušený TR plech, jeho tloušťku, způsob jeho přikotvení, skladbu tepelné izolace a druh hydroizolace atd. si volí zadavatel samostatně. Zatížení TR plechu při zkoušce je tak limitní hodnotou, na kterou je v případě úspěšné zkoušky také vázána požární klasifikace. Pokud to tedy zjednodušíme, zadavatel se snaží zatížit střešní konstrukci u požární zkoušky tak akorát, aby dobré statické parametry využití trapézového plechu měl i v navazující požární klasifikaci, ale na druhou stranu hodně zatížená konstrukce nebude za požáru dlouho fungovat. Tak se provádějí další a další zkoušky, s různým zatížením, s různými variantami tepelných izolací atd., aby se výsledky a rozsah požární klasifikace mohly postupně vylepšovat. Firmy, které mají nazkoušeno hodně zkoušek, mají na základě výsledků těchto zkoušek zpravidla lepší a širší výsledné požární klasifikace než firmy, které zkouší jednu nebo dvě zkoušky a na široký rozsah požární klasifikace tak nemohou pomýšlet.
Dokladování požární odolnosti pro projektanty, investory, státní dozor a kolaudaci.
Informace ohledně požární odolnosti plochých střech předávané projektantům, investorům i státnímu dozoru mají velmi rozdílnou kvalitu. Poměrně častým případem je sdělení firmy v prospektu „Máme v sortimentu požárně klasifikovanou střechu na REI 30.“ V tom samém prospektu se již ale nedočteme, co vše je třeba splnit, aby podmínky požární klasifikace byly naplněny. Zejména jsou často zatajovány statické omezující podmínky, které jsou v požární klasifikaci uvedeny, a bez jejichž splnění střešní plášť žádnou požární odolnost nemá. Tím jsou projektanti, investoři i státní dozor velmi často uváděni v omyl. Na základě tohoto zatajování zcela zásadních informací zejména v oblasti statiky pak může lehce v projektu docházet k návrhu nebezpečných konstrukcí, které zcela neodpovídají vydané požární klasifikaci, a za mimořádných podmínek požáru mohou logicky být velmi nebezpečné.
Dokládání požární odolnosti střech ke kolaudaci také není zcela jednoduchou záležitostí. Na tyto konstrukce je obvykle provedeno několik požárních zkoušek, expertiz a požárních klasifikací, a tyto není možno v kopii přikládat ke každé střeše. Například společnost Isover pro každou jednotlivou střechu vystavuje tzv. Ujištění o požární odolnosti. V tomto Ujištění je potvrzeno použití materiálů schválených v systému, a je také základní součástí dokumentace ke kolaudaci. Je zde uvedena řada důležitých náležitostí zejména:
- Identifikace stavby.
- Konkrétní skladba střechy.
- Dosažená požární odolnost.
- Čísla protokolů požárních zkoušek a rozhodující požární klasifikace.
- Veškeré omezující podmínky pro návrh zejména statické.
- Další zásadní informace pro návrh konstrukce.
- Podpis a razítko odpovědné firmy a osoby.
Předmětné Ujištění o požární odolnosti je prioritně určeno pro doložení požární odolnosti v procesu kolaudace stavby. Vystavuje se ale také tzv. pracovní verze s vodotiskem a bez podpisů pro účely komunikace mezi projektantem, investorem a realizační firmou popř. zástupcem státního dozoru. Tato pracovní verze se může v průběhu projektu i několikrát měnit, a všichni zúčastnění tak mají k dispozici pracovní dokument dokládající, že v uvedeném provedení střecha odpovídá vydané požární klasifikaci a požární odolnost bude formou orazítkovaného a podepsaného Ujištění o požární odolnosti doložena také ke kolaudaci. Originály protokolů o zkouškách a jednotlivé expertizy a požární klasifikace, na jejichž základě bylo Ujištění o požární odolnosti vystaveno, jsou k nahlédnutí ve společnosti Isover.
Příklad závadného dokladování požární odolnosti
Pro jednoduché pochopení výše uvedeného považujeme za nejlepší si uvést konkrétní příklad závadného dokladování požární odolnosti ploché střechy jednou nejmenovanou firmou. Tato firma také začala pro ploché střechy vydávat tzv. Ujištění o požární odolnosti. V konkrétní požární klasifikaci, na kterou se vydané závadné Ujištění o požární odolnosti odkazuje, jsou uvedeny zcela konkrétní statické podmínky platnosti této klasifikace, zejména:
- Nesmí být překročen maximální ohybový moment nad podporou (daný požární zkouškou).
- Nesmí být překročený maximální ohybový moment mezi podporami (daný požární zkouškou).
- Nesmí být překročena max. posouvající síla T (daná požární zkouškou).
- Pro REI 30 je stanoveno max. zatížení 0,54 KN/m2
- Pro REI 15 je stanoveno max. zatížení 1,8 kN/m2
- Je stanoven maximální rozpon 6000 mm.
V konkrétním Ujištění o požární odolnosti této nejmenované firmy se však v části statických podmínek píše:
Pro zajištění požadované požární odolnosti námi dodávaného střešního pláště je zapotřebí, aby návrh střešních trapézových plechů ze statického hlediska splňoval hodnotu na maximální stupeň využití mí nula v čase T nula za požárně návrhové situace: 0,377. Tímto parametrem jsou zohledněny všechny důležité faktory a ze statického hlediska není zapotřebí žádných dalších omezení.
To jsou však zcela jiné statické informace než obsahuje požární klasifikace. Firma tak projektanta, investora ani pracovníka státního dozoru vůbec neinformovala, že musí pro splnění požární odolnosti REI 30 dodržet zatížení max. 0,54 kN/m2, maximální rozpon 6 m, maximální ohybové momenty a posouvající síly atd. Projektant je tak uveden v omyl a na základě předané informace může navrhnout střechu, která je v rozporu s vydanou požární klasifikací a na kterou žádné odpovídající požární zkoušky provedeny nebyly. V důsledku tak žádnou doloženou požární odolnost nemá a může být za požáru i velmi nebezpečná.
Dokladování požární odolnosti lehkých střech na trapézovém plechu – shrnutí:
- Na trhu se v oblasti lehkých požárně odolných střech vyskytuje několik firem, které zatajují důležité informace pro jejich navrhování a kontrolu. V tomto důsledku může docházet k navrhování nebezpečných konstrukcí.
- Doložení požární odolnosti ploché střechy například formou Ujištění o požární odolnosti je možné. Toto Ujištění o požární odolnosti musí obsahovat všechny důležité informace tj. zejména veškeré statické i jiné omezující podmínky dané příslušnou požární klasifikací.
- Podezřelé konstrukce se obvykle vyznačují nejnižší nabídkovou cenou.
- Veškeré dokladování požární odolnosti je kontrolovatelné i zpětně, tj. po kolaudaci stavby.
- Odborně způsobilé osoby v procesu návrhu a realizace mají za povinnost podezřelé střechy přiměřeně ověřit. Jednoduchým řešením je např. porovnání s platnou požární klasifikací. Dokládané informace musí být zcela shodné.
- Úmyslné zatajování informací v oblasti požární odolnosti plochých střech halových staveb může být v krajním případě považováno za nedbalostní obecné ohrožení. V případě mimořádné situace požáru mohou být ohroženy lidské životy.
Uvedené katalogy jsou ke stažení na
http://www.isover.cz/sites/isover.cz/files/assets/documents/ploche_strechy_11-2017.pdf
http://www.isover.cz/sites/isover.cz/files/assets/documents/protect-roof_11-2017.pdf
Literatura
[1] ČSN EN 1365-2:2017 Zkoušení požární odolnosti nosných prvků – Část 2: Stropy a střechy
[2] ČSN EN 1363-1:2011 Zkoušení požární odolnosti – Část 1: Základní požadavky
[3] ČSN 73 0810:2016 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení
Sdílejte článek
Další články v sekci Technický zpravodaj
- Krátké zamyšlení nad rekodifikací veřejného stavebního práva
- Studie požární bezpečnosti dřevostaveb
- Dokladování požární odolnosti lehkých plochých střech na trapézovém plechu.
- Posuzování stavebních výrobků podle harmonizované normy (hEN) a podle Evropského dokumentu pro posuzování (EAD)
- Vyšel nový zpravodaj č. 53 – zde Úvodník
- Rekodifikace stavebního práva – mýty, dezinformace a skutečnost
- ROZSUDEK NEJVYŠŠÍHO SOUDU č.j. 21 Cdo 1502/2016
- Sjednocení aplikační praxe při provádění kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení
- Informace o nových legislativních a technických předpisech, vztahujících se ke stavebním výrobkům
- Požární odolnost prostorových konstrukcí kontejnerů s ocelovou kostrou