Kde nás najdete? Zakázkové oddělení: 499 320 459, technická kancelář: 608 075 005, 281 017 369
Kde chybí prevence,
hasiči nepomohou!
31
LET

Vyšel nový zpravodaj č. 53 – zde Úvodník

Publikováno dne 11. 7. 2019

Patronka hasičů – Madona se sekerou?

Nedávno jsem se vrátil domů a žena mě oslovila s dotazem, zda jsem v rádiu slyšel pořad o Madoně se sekerou. Odvětil jsem, že nikoliv a zeptal se, co je na této Madoně zajímavé. Je to prý patronka hasičů. Po krátké diskusi, že patronem hasičů je Svatý Florián jsme přešli na jiná rodinná témata, tuším – co bude k večeři. Nicméně semínko bylo zaseto a po nějaké době jsem Madonu se sekerou začal hledat, přišlo mi to jako zajímavé téma, ale moc se mi to nedařilo. A opět při večerním sezení se ženou, kdy jsem se svěřil, že po Madoně se sekerou bezúspěšně pátrám, mi přišla na pomoc a donesla mi knížku od Jiřího Kamene – Češi patří k Vídni, aneb třicet dva výprav do Vídně v českých stopách. Dokonce jsem ji dostal s připravenou záložkou u kapitoly, kde se o Madoně píše. Další pomoc v pátrání jsem ještě dostal v odkazu na archiv Českého rozhlasu, kde se však již uvedený pořad z důvodu ochrany autorských práv nevyskytoval (zajímavý typ archivu). Ale zpátky k Madoně se sekerou – to se musíme vrátit až do 10. století. V části textu budu přímo citovat z uvedené knížky, přijde mi to důležité k pochopení patronství a lepšímu jazyku autora, někde text mírně zkrátím (snad to bude srozumitelné):

Z NEPOMUKU DO VÍDNĚ

Dlouhé sucho sužovalo Nepomucko. Před hladomorem mohl místní lidi zachránit jen zázrak. Cestou z Říma se tu zastavil pražský biskup Vojtěch a zázračně přivolal natolik vydatný déšť, až se kopec nad Nepomukem s uschlými stromy a spálenou trávou zazelenal jako pokropený živou vodou a získal nové jméno – Zelená hora. Podle legendy zde mariánský ctitel sv. Vojtěch zanechal sochu Matky Boží. Začátkem 12. století byl pod Zelenou horou založen cisterciácký klášter. U hlavního oltáře v klášterním kostele s dřevěnou soškou madony vyprosila prý matka sv. Jana Nepomuckého uzdravení pro svého syna.

Obraz v kapli u františkánů ve Vídni připomíná jinou podobu legendy: bezdětní rodiče světce si vyprosili jeho narození, což se vzhledem k jejich věku rovnalo malému zázraku. Dřevěná socha projevila značnou odolnost, neboť bez úhony přečkala vyplenění kláštera husity… Z ruin kláštera byla přenesena do kostela Nanebevzetí Panny Marie v areálu tehdejšího zelenohorského hradu.

Další peripetie: Ondřej a Ferdinand, synové Ladislava ze Šternberka, majitelé panství Zelená Hora, se přiklonili k evangelíkům a katolické poutní místo hodlali zničit. Sochu přikázali rozštípat sekerou a spálit. Madona s Ježíškem z ohně vyskočila a vrátila se na oltář bez šrámu, jen se sekerou zaťatou pod levou lopatkou. (Podle jiné legendy, když chtěli Šternberkové sochu v protikatolické době zničit a nepodařilo se jim ji spálit, nařídili katovi, aby ji rozsekal. Když do ní ale zasekl sekeru,  ochrnul – pozn. aut.) Výjev s madonou vzdorující zkáze mocně zapůsobil na Ladislava ze Šternberka, třetího bratra škůdců Zelenohorské madony. Ladislav se vrátil ke katolické víře a sochu vzal s sebou do císařského ležení u Pešti. Roku 1603 díky přímluvě zelenohorské Bohorodičky křesťanské zbraně pokořily turecké vojsko. Ladislav pak sochu prohrál v kartách. Snad s hrabětem Turnovským, jak udávají některé prameny. Madona se sekerou v zádech, ověnčená vavříny z vítězné bitvy nad pohanskými psy, posléze zaujala čestné místo na hlavním oltáři kostela sv. Jeronýma ve Vídni.

MADONA VÍTĚZÍ V BITVĚ U KOLÍNA

Ve františkánském archivu nalezneme dokumenty zaznamenávající stovky zázraků spojených se Zelenohorskou madonou se sekerou. V čase morových epidemií i malé obrázky s madonou neobratně vyvedené dětskou rukou dokázaly účinně léčit. Další svědectví vypovídají o spontánním uzdravení slepých, hluchoněmých, duševně postižených i jinak na smrt nemocných lidí (bližší specifikace nemocí chybí). Pověst Madony Ochránkyně, která přečkala husitskou ataku, poradila si s evangelíky a vítězně prošla bojišti války s Turky, se šířila po Vídni. V roce 1635 v čase třicetileté války ji tentokrát z důvodů mírotvorných císař Ferdinand II. nechal nést v procesí až na náměstí Am Hof. Procesí, poutě k Panně Marii zelenohorské, tehdy vlastně už k vídeňské Madoně se sekerou, se každý rok pravidelně opakovaly. Popularita sochy rostla, zejména Habsburkové k ní pojali velkou důvěru a přicházeli se k ní modlit císařové Leopold I., Josef I. a Karel VI. A pak princ Evžen Savojský. Císařovna Marie Terezie s prosbou o válečné úspěchy ve válce s Prusy u mariánského obrazu v kostele sv. Rocha nepochodila, o to většího úspěchu dosáhla v kostele sv. Jeronýma. Přímluva Madony se sekerou na těch správných nebeských místech způsobila skvělé vítězství rakouských zbraní nad pruským králem Bedřichem Velikým v bitvě u Kolína roku 1757.

…„Popularita Madony se sekerou byla tak obrovská, že brzy vstoupila do legend. Možná všechny ty zázraky mají reálné pozadí, neboť socha přečkala všechny nepřízně. Pomohla i Habsburkům, i když se k ní modlili skoro vždycky jen v dobách, když se ocitli v úzkých,“ dodal Artur Salinger.

MADONA PATRONKOU HASIČŮ

Madonina ohnivzdornost, kterou osvědčila při evangelickém násilí na české Zelené hoře, nadchla vídeňské hasiče, a ti ji ustanovili jako svou patronku. Hasičskou prevenci posilovaly mše, procesí a slavnosti s přítomností pravé Zelenohorské madony, v případě náhlého požáru však stačilo použít jen její podobizny na obrázcích. Posvátný papírek se musel včas vhodit do ohně. A pokud jste vhození obrázku doprovodili mariánskou modlitbou, bylo po požáru. Čtenáře určitě nepřekvapí, že na vybraných místech, kde jsou dnes umisťovány hasicí přístroje, visely Madoniny obrázky. Sám vídeňský biskup Sigismund von Kollonitsch svůj palác takto protipožárně zabezpečil. Ve válečném roce 1743, kdy bylo ve Vídni deponováno značné množství střelného prachu, kněží Vídeňany uklidnili slovy, že žádné nebezpečí nehrozí, neboť ve městě rozmístili 10 000 obrázků Madony se sekerou – k žádné explozi tehdy nedošlo. Ovšem i zázraky mají své meze: házení papírků s madonou do objektu, který již dohořel, nepomáhá.

A komu by přiložený obrázek nestačil, přikládám její stručný popis pro vlastní výrobu: Panna Marie v pravé ruce svírá žezlo a v levé drží Ježíška, jenž v dlani svírá jablko a druhou rukou žehná. Okolo sebe má Panna Marie svatozář s dvanácti hvězdami. A hlavně – nezapomeňte na zaseknutou sekeru v levé ruce.

A ještě přichází naděje a úleva pro naše hasiče, Madona se sekerou se v díle sochaře Václava Česáka na Zelenou Horu vrátí letos 3. července, kdy se uskuteční také velká inaugurační slavnost.

A jelikož ne všichni v Rakousku a okolí jsou ochotni takto rozsáhlé zázraky přijmout za své, prošli jsme všemi peripetiemi evropské certifikace pro Ordexal B a Ordexal ZLB pro zvýšení požární odolnosti betonových konstrukcí a jeho CE certifikát naleznete na dalších stránkách.

Evropskou ohnivzdornost jistě zvýší i náš tradiční seminář v Brně, který proběhne v obvyklém podzimním termínu 5. a 6. listopadu, program se ještě dolaďuje. Předpokládám, že ho zveřejním na internetu do konce června včetně závazné přihlášky. Předběžnou přihlášku naleznete v časopisu nebo opět na internetu.

S přátelským pozdravem            

Ing. Petr Bohuslav

Madona patronkou hasičů

Sdílejte článek

Další články v sekci Technický zpravodaj