Informace o nových legislativních a technických předpisech, vztahujících se ke stavebním výrobkům

Publikováno dne 17. 6. 2016

V minulém Zpravodaji jsem psala o připravovaných předpisech, vztahujících se ke stavebním výrobkům.

Některé z nich již byly uveřejněny ve Sbírce zákonů.

320/2015 Sb.	Zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru)
378/2015 Sb.	Zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
32/2016 Sb.	Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
34/2016 Sb.	Vyhláška o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty
90/2016 Sb.	Zákon o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh
91/2016 Sb.	Zákon, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

O zákonu č. 320/2015 Sb. a vyhlášce č. 34/2016 Sb. se dočtete na jiném místě Zpravodaje.

Obecná bezpečnost:

Obecně platí, že všechny výrobky (včetně stavebních) musí být bezpečné, a výrobce je odpovědný za škodu způsobenou vadou výrobků. Základním předpisem v ČR je zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků. Škoda způsobená vadou výrobku je nyní řešena § 2939 zákona č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník), který od 1. 1. 2014 zrušil zákon č. 59/1998 Sb.

Základním dokumentem týkajícím se bezpečnosti výrobků v EU je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES (konsolidované znění) o obecné bezpečnosti (GPSD – General Product Safety Directive). Podle ustanovení této směrnice mají také výrobci a distributoři nepotravinářských výrobků povinnost stanoveným postupem oznámit neprodleně příslušným národním orgánům, když zjistí, že uvedli na trh výrobek, který je pro zákazníky nebezpečný (viz systém RAPEX).

Zákon č. 91/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky

Zákon č. 22/1997 Sb. platí vedle nového zákona o posuzování shody, a implementuje do české legislativy původní směrnice (tj. dosud nepřepracované podle NLF nebo pouze částečně přepracované podle NLF). Pod novelizovaný zákon č. 22/1997 Sb. zatím patří stanovené výrobky z těchto sektorů:

a) sektory patřící pod harmonizovanou oblast novelizovaného zákona č. 22/1997 Sb.

• evropský železniční systém (vysokorychlostní i konvenční)
• chladící zařízení                
• hračky
• omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních
• přepravitelná tlaková zařízení
• strojní zařízení
• spotřebiče plynných paliv
• stavební výrobky označované CE
• zařízení pro dopravu osob
• zdravotnické prostředky
• zdravotnické prostředky – aktivní implantabilní
• zdravotnické prostředky in vitro – diagnostické
• teplovodní kotle spalující kapalná nebo plynná paliva – účinnost (BED)
• tlaková zařízení – přepravitelná
• aerosolové rozprašovače
• emise hluku
• emise ve výfukových plynech zážehových motorů nesilničních mobilních strojů

b) sektory patřící pod neharmonizovanou oblast novelizovaného zákona č. 22/1997 Sb.

• vybrané stavební výrobky
• vybrané výrobky k posuzování shody

Novela zákona č. 22/1997 Sb. Ve vztahu ke stavebním výrobkům:

a)         Články týkající se oznámených subjektů podle CPR (§ 11b) byly ze zákona vyjmuty a řídí se novým zákonem č. 90/2016 Sb. – zákonem o posuzování shody (§ 11d), který toto upřesňuje:

„Oznamování subjektů oprávněných provádět činnosti oznámeného subjektu při posuzování a ověřování stálosti vlastností stavebních výrobků s označením CE, práva a povinnosti těchto subjektů, jejich kontrolu a sankce za porušení jejich povinností, a postup při pozastavení, omezení nebo odvolání oznámení, včetně informačních povinností souvisejících s oznamováním, upravuje zákon o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh.“

b) §11b) byl nahrazen novým zněním, kterým se upřesňují povinnosti právnických osob, kterým bylo pravomocným rozhodnutím Úřadu zrušeno rozhodnutí o autorizaci nebo pozastavena jeho účinnost.

c) Končí nárok na bezplatné poskytování norem pro stavební výrobky – do zákona 22/1997 Sb. byla doplněna Část 4 týkající se změny stavebního zákona č. 183/2006 Sb., kde se v § 196 odstavec 2 o bezplatném poskytování norem zrušuje.

Účinnost zákona je 15. dubna 2016.

Pokud stanovené výrobky patří do neharmonizované oblasti  (vybrané stavební výrobky a vybrané výrobky pro posouzení shody) zůstávají také stále v působnosti zákona č. 22/1997 Sb. a výrobce vypracovává „Prohlášení o shodě“.

Z příslušných právních předpisů a z harmonizovaných norem výrobce zjistí, zda bude v rámci posouzení shody potřebovat zapojení třetí strany (tj. oznámeného subjektu nebo autorizované osoby).

Zákon č. 90/2016 o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh

V souladu s uplatňováním nového legislativního rámce byl vydán nový zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh.

Patří sem (budou patřit) následující sektory (do doby, než vejdou nařízení vlády ČR nebo přímo použitelný předpis ES v platnost,  zůstávají pod zákonem 22/1997 Sb.):

1. osobní ochranné prostředky

2. výtahy a bezpečnostní komponenty pro výtahy

3. pevné instalace z hlediska elektromagnetické kompatibility

4. elektrická zařízení určená pro používání v určitých mezích napětí

5. rádiová zařízení

6. rekreační plavidla a vodní skútry

7. lodní výstroj

8. tlaková zařízení

9. jednoduché tlakové nádoby

10. měřidla

11. výbušniny pro civilní použití

12. váhy s neautomatickou činností

13. zařízení a ochranné systémy určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu

Původní nařízení vlády k těmto stanoveným výrobkům budou nahrazena nařízeními novými, které budou vydaná jako prováděcí předpisy k novému zákonu o posuzování shody stanovených výrobků při jejich uvádění na trh.

Zákon o posuzování shody ve vztahu ke stavebním výrobkům: Oznámení a kontrola oznámených subjektů k CPR se nyní bude řídit §17 až 26 nového zákona o posuzování shody.

Přechodná ustanovení: Subjekty, které byly oznámeny Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie podle § 11b zákona č. 22/1997 Sb., přede dnem nabytí účinnosti zákona o posuzování shody, jsou oprávněny k činnostem podle CPR. Pokud byla řízení o oznamování subjektů podle CPR již započata podle zákona č. 22/1997 Sb. před účinností zákona o posuzování shody, dokončí se podle zákona č. 22/1997 Sb.;

Účinnost zákona je 15. dubna 2016.

Výrobce nebo dovozce musí při uvádění stanovených výrobků na trh prokázat, že splňují požadavky příslušných prováděcích předpisů (nařízení vlády nebo přímo použitelného předpisu EU) k zákonu č.22/1997 Sb.. nebo k zákonu č.90/2016 Sb.. Pokud stanovený výrobek patří do harmonizované oblasti, vypracovává výrobce tzv. „ES prohlášení o shodě“ nebo v případě stavebních výrobků s označením CE „Prohlášení o vlastnostech“ a umístí na výrobek označení CE. Stavební výrobky stále zůstávají v působnosti zákona č. 22/1997 Sb. Pro stavební výrobky s označením CE platí přímo použitelný předpis – CPR.

Příprava nového zákona o stavebních výrobcích

Pro stavební výrobky zpracovává MPO nový samostatný zákon o stavebních výrobcích, který by měl celou tuto problematiku zjednodušit a zpřehlednit. Tento zákon bude komplexně řešit jak uvádění stavebních výrobků na trh, tak i pravidla pro jejich použití do staveb na území ČR, včetně oblasti dozoru, a to obdobným způsobem, jak to již funguje ve většině evropských států. V současné době je finalizován na MPO věcný záměr návrhu tohoto zákona.

Novela nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.

Harmonizace technických požadavků na stavební výrobky je na úrovni EU neustále rozšiřována vytvářením nových harmonizovaných technických specifikací. Výrobky tak průběžně přecházejí z národní sféry do harmonizované pod CPR. Zároveň však na trh vstupují nové, atypické výrobky, či varianty existujících výrobků, které harmonizované technické specifikace nepokrývají. Dále některá ustanovení nařízení již neodpovídala potřebné úrovni ochrany oprávněného zájmu a aktuálním potřebám stavební praxe. Za tím účelem se v současné době připravuje novela nařízení vlády 163/2002 Sb.:

• doplněna definice stavebního výrobku o sestavu, která je specifickým druhem stavebního výrobku,
• úprava § 5, § 5a a § 6, která umožní AO provádět počáteční prověrku výroby v místě výroby konkrétního výrobku. Současně již AO nemusí nutně provádět následný dohled v místě výroby,
• upřesněno ustanovení o poskytování prohlášení o shodě, včetně možnosti poskytování na internetu,
• zpřesnění ustanovení dávající distributorovi možnost provést posouzení shody a AO možnost se tohoto posouzení účastnit,
• doplnění přílohy č. 1 ve smyslu CPR – základní požadavky na stavby,
• doplnění přílohy č. 2 o nové typy stanovených stavebních výrobků, zpřísnění postupu posuzování shody u výrobků významných z hlediska požární bezpečnosti a upřesnění znění některých položek z hlediska srozumitelnosti a jednoznačnosti.

Toto nařízení vlády by mělo nabýt účinnosti dnem 1. července 2016 s výjimkou ustanovení týkajících se změn v Příloze 2, které by měly nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2017.  

Dozor nad trhem

Dozor nad trhem v ČR dále doplňuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (ve znění pozdějších předpisů včetně poslední změny 378/2015 Sb.) a zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci (ve znění pozdějších předpisů).

POZOR!

V současné době se hodně píše a hovoří o otázkách vzájemného uznávání.

Níže jsou uvedeny některé informace z poslední doby.

Vzájemné uznávání:

Posouzení shody, vydání prohlášení o shodě, označování výrobku označením shody a uchovávání dokladů o posouzení shody nemusejí provádět dovozci u těch výrobků, u kterých bylo provedeno posouzení shody podle příslušných technických předpisů v členském státě výrobce, a které jsou opatřeny označením CE (viz také nařízení EP a Rady (ES) č. 764/2008).

Vydáním prohlášení o shodě se žádný dotčený subjekt nezbavuje odpovědnosti za vady výrobků ani za škody jimi způsobené.

§ 13b zákon č. 22/1997 Sb. kterým je zavedena tzv. doložka vzájemného uznávání u výrobků, na které se nevztahují harmonizované technické specifikace, se mj. týká i nařízení vlády č. 163/2002 Sb., na základě tohoto ustanovení se posuzování v ČR neprovádí u výrobků uvedených legálně na trh v některém členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru za podmínky, že technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe nebo postupy použité v daném státě EU zaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice.

Nebo jinak (Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu):

V neharmonizované regulované oblasti se uplatňuje institut vzájemného uznávání (§ 13b zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky). Proto postačuje, pokud neharmonizovaný výrobek, který již byl legálně vyroben nebo uveden na trh v jiném členském státě, vyhovuje právním předpisům tohoto jiného členského státu. Ať již právní předpisy tohoto státu vyžadují pro daný výrobek posouzení shody, či nikoliv, české dozorové orgány musí danou skutečnost akceptovat, a nemohou požadovat, aby u takového výrobku byla před uvedením na trh na území ČR posouzena shoda podle českých předpisů. Nemohou tedy vyžadovat od výrobce nebo distributora ani prohlášení o shodě podle českého práva, resp. zjišťovat jeho existenci. Naopak, v případě potřeby musí brát v úvahu případný dokument osvědčující shodu, vydaný podle předpisů státu, v němž byl výrobek poprvé uveden na trh.

Nebo ještě jinak (Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu):

Harmonizace technických požadavků díky jednotným požadavkům sice odstraňuje překážky volnému pohybu zboží, nalezení nezbytných kompromisů mezi členskými státy však bývá často zdlouhavé. Navíc harmonizace nepokrývá všechny typy výrobků na trhu. Proto se vedle sjednocování technických požadavků uplatňuje také tzv. princip vzájemného uznávání.

Základem vzájemného uznávání je důvěra

Princip vzájemného uznávání se aplikuje u výrobků, které nejsou harmonizovány na evropské úrovni. Tvoří tak druhý pilíř volného pohybu zboží na unijním trhu.

Základním východiskem principu vzájemného uznávání je následující myšlenka: je-li zboží dobré pro spotřebitele jednoho členského státu (tj. odpovídá místním požadavkům), je dobré i pro spotřebitele z ostatních členských států, a musí v nich být proto umožněn prodej tohoto zboží. Jinými slovy členské státy uznávají, že i když jsou výrobky vyrobené v souladu s jinými předpisy, normami nebo postupy, než jsou jejich vlastní, tyto v zásadě zaručují srovnatelnou míru bezpečnosti a nemohou jim tak odepřít přístup na svůj trh. Vedle členských států EU se princip vzájemného uznávání aplikuje i na členské státy Evropského hospodářského prostoru (tj. kromě členských států EU ještě Norsko, Lichtenštejnsko a Island) a Turecko.

Z právního hlediska vychází princip vzájemného uznávání přímo ze Smlouvy o ES (z článků 28—30), a jeho aplikace má přednost před národním právem nebo administrativní praxí orgánů státní správy, které by s ním byly v rozporu.

Každá zásada má výjimky

V jednotlivých případech mohou členské státy omezit volný pohyb jednotlivých výrobků, a to na základě tzv. oprávněných zájmů, kterými mohou být např. ochrana zdraví, životního prostředí, kultury či průmyslového vlastnictví. Důkazní břemeno přitom leží na orgánu dotčeného členského státu. Musí dokázat, že použitá opatření jsou skutečně nezbytná, a zároveň omezují volný pohyb zboží v co nejmenší míře. Shledají-li tedy např. orgány jiného členského státu, že dovážené zboží není dostatečně označeno, nesmí hned zakázat jeho prodej, ale musí nejprve vyzvat dovozce k tomu, aby označení výrobků doplnil.

Typickým příkladem porušování principu vzájemného uznávání ale nejčastěji je postup orgánů členských států vyžadujících přezkoušení, případně přizpůsobení vlastním předpisům, u výrobků, které již byly vyzkoušeny kompetentní institucí v jiném členském státě.

Naskýtá se otázka, jak se má podnikatel bránit, pokud podobným potížím čelí. Podnikatel se může principu vzájemného uznávání (článků 28-30 Smlouvy o ES) přímo dovolávat před všemi orgány státu (tedy i soudy), kam dováží své výrobky! Může dokonce požadovat náhradu škody v případě, že utrpěl újmu na základě národního předpisu nebo administrativní praxe, které odporují principu vzájemného uznávání.

Jak nejlépe postupovat, jestliže hodláte vyvážet do zemí EU

Každý podnikatel, který chce dovážet výrobky z jiného členského státu EU nebo naopak vyvážet výrobky do těchto států, by si měl nejprve položit několik otázek. Především: jsou požadavky na konkrétní výrobek harmonizovány na úrovni Společenství (tj. vztahuje se na tento výrobek některý evropský předpis)? Pokud ano, výrobek musí splňovat takto stanovené požadavky, a má zajištěn volný pohyb v celé EU.

Jestliže neexistuje žádný právní předpis EU, který by se na konkrétní výrobek vztahoval, pak je třeba se ptát, jak je výrobek regulován v členském státě, kde je vyráběn, nebo poprvé uváděn na trh, tzn. dovezen ze země mimo EU. Princip vzájemného uznávání se totiž uplatní za předpokladu, že výrobek je vyroben nebo uveden na trh v souladu s právními předpisy, normami či postupy, to znamená, že splňuje požadavky stanovené v některém členském státě. Pokud je tedy zboží vyrobeno v ČR nebo dovezeno do ČR z nečlenských zemí EU (mimo státy EHP a Turecko) a uvedeno u nás na trh, musí být v souladu s českými předpisy, normami či postupy. Pro toto zboží pak platí princip vzájemného uznávání, a ve volném pohybu na unijním trhu by mu až na výjimky nemělo být bráněno.

Dále se může ještě stát, že na některý výrobek nejsou stanoveny požadavky v žádném národním předpise dotyčného členského státu. Pak platí obecná zásada, že výrobek musí být bezpečný – to je stanoveno směrnicí o obecné bezpečnosti výrobků (2001/95/ES), která se uplatní vždy, když neexistuje speciální právní úprava. I v těchto případech má výrobek právo na volný pohyb v souladu s principem vzájemného uznávání.

Unie se snaží problémy řešit, ale přispět mohou i sami podnikatelé

Evropská komise si je vědoma, že princip vzájemného uznávání nefunguje vždy tak, jak by měl a proto se snaží poskytnout o problematice technických požadavků na výrobky maximum informací, ať již např. na svých internetových stránkách, nebo prostřednictvím svých informačních center.

Pokud má podnikatel dojem, že orgány jiného členského státu neoprávněně brání přístupu výrobku na místní trh, má např. možnost obrátit se na tzv. systém SOLVIT, který tyto případy rychle a neformálně řeší. Pomoc SOLVITu je zdarma, a nebrání podnikateli, aby využil jiných prostředků, např. podal stížnost Evropské komisi nebo se obrátil na soud.

Zpracováno s využitím podkladů ÚNMZ – Speciální informační portál pro stavební výrobky:

Viz http://www.sgpstandard.cz/editor/unmz/?u=stav_vyr/1_1_leg_prip.htm

a QMprofi.cz -e-noviny- dashofer

A nyní něco k technickým předpisům:

Evropské dokumenty pro posuzování (EADs)

Evropské dokumenty pro posuzování (EADs) patří vedle  harmonizovaných norem mezi harmonizované technické specifikace k CPR

EADs	Název česky	Název anglicky	Zveřejněno poprvé v OJEU
EAD 020001-00-0405	Víceosé skryté závěsy	Multi-axis concealed hinge assemblies	2016/C 054/03
EAD 020002-00-0404	Balkónové (a terasové) zasklívací systémy bez svislých rámů	Balcony (and terrace) glazing system without vertical frames	2016/C 054/03
EAD 040005-00-1201	Průmyslově vyráběné výrobky pro tepelnou a/nebo zvukovou izolaci z rostlinných nebo živočišných vláken	Factory-made thermal and/or acoustic insulation products made of vegetable or animal fibres	2016/C 054/03
EAD 040048-00-0502	Gumová vláknitá rohož používaná jako izolace kročejového hluku	Rubber fibre mat to be used for impact sound insulation	2015/C 378/02
EAD 070001-00-0504	Sádrokartonové desky pro použití v nosných konstrukcích	Gypsum plasterboard for load bearing applications	2015/C 226/05
EAD 090001-00-0404	Prefabrikované desky ze stlačené minerální vlny s organickou nebo anorganickou povrchovou úpravou a stanoveným upevňovacím systémem	Pre-fabricated compressed mineral wool boards with organic/inorganic finish and specified fastening system	2015/C 226/05
EAD 120001-00-0106	Mikroprismatická retroreflexivní fólie	Microprismatic retro-reflective sheetings	2015/C 378/02
EAD 120003-00-0106	Ocelové osvětlovací stožáry	Steel lighting columns	2015/C 378/02
EAD 130002-00-0304	Masivní dřevěný deskový prvek – hmoždinkami spojované dřevěné desky používané jako konstrukční prvek budov	Solid wood slab element – element of dowel jointed timber boards to be used as a structural element in buildings	2015/C 378/02
EAD 130005-00-0304	Desky z masivního dřeva pro konstrukční účely	Solid wood slab element for use as structural element in buildings	2015/C 226/05
EAD 130010-00-0304	Lepené lamelové tvrdé dřevo – vrstvené bukové dřevo na nosné účely	Glued laminated timber made of hardwood – structural laminated veneer lumber made of beech	2015/C 226/05
EAD 130012-00-0304	Konstrukční dřevo tříděné podle pevnosti – dřevo pravoúhlého průřezu s oblými hranami – kaštan	Strength graded structural timber – square edged logs with wane – chestnut	2015/C 226/05
EAD 130022-00-0304	Kulatina pro tyčové a stěnové prvky vyrobená z rostlého nebo lepeného dřeva	Monolithic or laminated beam and wall logs made of timber	2015/C 378/02
EAD 130033-00-0603	Hřebíky a šrouby pro použití v přibití desek v dřevěných konstrukcích	Nails and screws for use in nailing plates in timber structures	2015/C 226/05
EAD 200005-00-0103	Piloty z konstrukční oceli z dutých částí a tuhých spojů	Structural steel piles with hollow sections and rigid splices	2015/C 226/05
EAD 200019-00-0102	Gabionové koše a matrace z šestiúhelníkové pletené sítě	Hexagonal woven mesh gabion boxes and mattresses	2015/C 378/02
EAD 220007-00-0402	Plně podepřené šablony a pásy vyrobené ze slitiny mědi pro střešní obklady a obklady vnějších a vnitřních stěn	Fully supported copper alloy sheet and strip for roofing, external cladding and internal lining	2016/C 054/03
EAD 220021-00-0402	Sestavy tubusových světlovodů	Sun tunnel kits	2015/C 378/02
EAD 280001-00-0704	Prefabrikovaná soustava prvků pro odvodnění nebo zasakování	Preassembled line unit used for drainage of infiltration	2015/C 226/05
EAD 330011-00-0601	Nastavitelné šrouby do betonu	Adjustable concrete screws	2015/C 226/05
EAD 330083-00-0601	Kotvící prvky pro skupinové použití do betonu pro nenosné kostrukce	Power-actuated fastener for multiple use in concrete for non-structural applications	2015/C 378/02
EAD 330153-00-0602(zatím dokument, zde není uveden)	Nastřelovací kolík ke spojování nosníků a opláštění z tenkého plechu	Cartridge fired pin for connections of thin gauge steel members and sheeting	2015/C 378/02
EAD 350005-00-1104	Intumescentní výrobky pro protipožární ochranu	Intumescent products for fire sealing and fire stopping purposes	2015/C 378/02

ETAGs používané jako EADs

Podle přechodných ustanovení k CPR se ETAG, které byly zveřejněny před 1. 7. 2013, mohou používat jako EAD.

Vydané normy v r. 2016

Číslo normy	Název	Účinnost
ČSN EN 81-72 ed. 2	Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úpravy výtahů určených pro dopravu osob a osob a nákladů – Část 72: Požární výtahy	2/2016
ČSN EN 12882	Dopravní pásy pro všeobecné použití – Požadavky na elektrickou a požární bezpečnost	3/2016
ČSN EN 60695-11-20 ed. 2	Zkoušení požárního nebezpečí – Část 11-20: Zkoušky plamenem – Zkouška plamenem o výkonu 500 W	3/2016
ČSN 73 0895	Požární bezpečnost staveb – Zachování funkčnosti kabelových tras v podmínkách požáru – Požadavky, zkoušky, klasifikace Px-R, PHx-R a aplikace výsledků zkoušek	4/2016
ČSN EN 60695-1-11 ed. 2	Zkoušení požárního nebezpečí – Část 1-11: Návod k posuzování požárního nebezpečí u elektrotechnických výrobků – Posouzení požárního	5/2016

Ostatní

Modrá příručka k provádění pravidel EU pro výrobky

V souvislosti s nabytím  účinnosti směrnic nového legislativního rámce byla provedena aktualizace „Modré příručky k provádění pravidel EU pro výrobky – 2016, The ‚Blue Guide‘ on the implementation of EU product rules – 2016. Na stavební výrobky se však nevztahuje, postupuje se přímo podle CPR. Např. postupy posuzování shody (moduly) – uvedené v Rozhodnutí EP a Rady č. 768/2008/ES pro stavební výrobky s označení CE nejsou vhodné a v CPR jsou zavedeny, proto tzv. „systémy posuzování a ověřování stálosti vlastností“. Totéž pro označení CE stanovené v článku 30 nařízení (ES) č. 765/2008 jsou vzhledem k rozdílům ve významu označení CE u stavebních výrobků přijímána speciální ustanovení v rámci aktů v přenesené pravomoci k CPR.

A nakonec evergreen – Pražské stavební předpisy

Dle zprávy z 31. jednání rady hl. m. Prahy ze dne 15. září 2015 Rada hl. m. Prahy dnes svým usnesením schválila Pražské stavební předpisy (PSP). V této podobě budou odeslány Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) a k notifikaci do Evropské unie.

Notifikace předpisů v dtb TRIS

Země	Odkaz	Název	Datum přijetí	Datum ukončení odkladné lhůty
Česká republika	2016/5/CZ	Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb.	2016-01-05	2016-04-06
Česká republika	2015/653/CZ	Nařízení, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy)	2015-11-23	2016-05-24

Viz http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/tris/cs/search/?trisaction=search.results

Dokument: Nařízení vlády bez připomínek

Dokument: PSP s připomínkami ohledně komínů, takže termín bude určitě prodloužen.

Sdílejte článek

Další články v sekci Technický zpravodaj

• Krátké zamyšlení nad rekodifikací veřejného stavebního práva
• Studie požární bezpečnosti dřevostaveb
• Dokladování požární odolnosti lehkých plochých střech na trapézovém plechu.
• Posuzování stavebních výrobků podle harmonizované normy (hEN) a podle Evropského dokumentu pro posuzování (EAD)
• Vyšel nový zpravodaj č. 53 – zde Úvodník
• Rekodifikace stavebního práva – mýty, dezinformace a skutečnost
• ROZSUDEK NEJVYŠŠÍHO SOUDU č.j. 21 Cdo 1502/2016
• Sjednocení aplikační praxe při provádění kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení
• Informace o nových legislativních a technických předpisech, vztahujících se ke stavebním výrobkům
• Požární odolnost prostorových konstrukcí kontejnerů s ocelovou kostrou