Kde nás najdete? Zakázkové oddělení: 499 320 459, technická kancelář: 608 075 005, 281 017 369
Kde chybí prevence,
hasiči nepomohou!
34
LET

Komplikace při kontrolách požárně bezpečnostních zařízení v návaznosti na rozsudek Nejvyššího soudu

Publikováno dne 16. 7. 2018

Autor: Ing. Petr Bohuslav

Autor: Ing. Petr Bohuslav

Každá namontovaná ucpávka, provedený nátěr, nástřik nebo obklad či osazené požární dveře (uzávěr) jsou požárně bezpečnostním zařízením (PBZ). Někomu tento úzký výčet může připadat úsměvný, někomu zcela samozřejmý. Povědomí o tom, že hasicí přístroje a hydranty je třeba pravidelně kontrolovat, mají snad všichni občané. Že se však povinná kontrola týká také podstatně složitějších zařízení – EPS, SHZ, ZOKT, požárních klapek a dalších PBZ, to již tuší jen odborná veřejnost a (doufejme) provozovatelé těchto zařízení. Vyhláška č. 246/2001 Sb. ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. říká:

§ 6 Montáž požárně bezpečnostních zařízení
(1) Při montáži požárně bezpečnostního zařízení musí být dodrženy podmínky vyplývající z ověřené projektové dokumentace, popřípadě prováděcí dokumentace a postupy stanovené v průvodní dokumentaci výrobce.
(2) Osoba, která provedla montáž požárně bezpečnostního zařízení, potvrzuje splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písemně.

§ 7 Provoz, kontroly, údržba a opravy požárně bezpečnostních zařízení
(1) Před uvedením požárně bezpečnostního zařízení do provozu, kromě ručně ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů, systémů a prvků zajišťujících zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požárních přepážek a ucpávek, zabezpečuje osoba uvedená v § 6 odst. 2 provedení funkčních zkoušek, a v případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení také koordinačních funkčních zkoušek. Při funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení požárně bezpečnostního zařízení odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci. Při koordinačních funkčních zkouškách se ověřuje, zda požárně bezpečnostní funkce systému jako celku odpovídá projekčním a technickým požadavkům.
(2) Při provozu požárně bezpečnostního zařízení se postupuje podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce, popřípadě podle ověřené projektové dokumentace nebo prováděcí dokumentace.
(3) Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce nebo koordinační funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených touto vyhláškou. U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha).
(4) Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo prováděcí dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší.
(5) Při provozu, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách požárně bezpečnostního zařízení, u něhož není k dispozici průvodní dokumentace nebo neexistuje výrobce, se postupuje podle průvodní dokumentace a podmínek stanovených výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelného druhu nebo typu požárně bezpečnostního zařízení.
(6) Je-li požárně bezpečnostní zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci, musí se tato skutečnost na zařízení a v prostoru, kde je zařízení instalováno, zřetelně vyznačit. Provozovatel v takovém případě provede opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany zabezpečí v potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická opatření. Náhradní opatření se zajišťují do doby opětovného uvedení zařízení do provozu.
(7) Při opravách požárně bezpečnostního zařízení lze používat pouze náhradní díly odpovídající technickým podmínkám výrobce. Změny součástí systému požárně bezpečnostního zařízení, které jsou výrobky stanovenými podle zvláštního právního předpisu (hlavních funkčních komponentů) a takové jeho změny, které mají vliv na funkci požárně bezpečnostního zařízení, se považují za udržovací práce na stavbě, které by mohly ovlivnit požární bezpečnost stavby.
…..

Do xx let osvědčené praxe, kdy kontroly PBZ prováděli technici proškolení výrobci těchto PBZ, vstoupilo rozhodnutí Nejvyššího soudu (http://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/nejvyssi-soud/2017/1701/judikat-ns-21-Cdo-1502-016-GNS2017872), které ze dne na den tento zaběhnutý koncept ruší. Podle jeho výroku tedy nyní tyto kontroly smí provádět pouze technik požární ochrany, (či osoba na jeho rovinu postavená) a jeho pravomoc nelze omezit ničím dalším (například nárokem na jeho znalosti o daném zařízení).
Právní výklad tohoto judikátu je sice jasný, avšak použitá argumentace i zdůvodnění jsou dle mého názoru zavádějící a nepřesná. Ponechme stranou, že celý tento judikát vznikl z poměrně banálního pracovněprávního sporu; velký problém však vidím v záměně slov „zabezpečovat“ a „provádět“, a dále v kuriozních odkazech na zcela nepatřičné paragrafy Zákona o požární ochraně (odkazy na činnosti s vysokým požárním nebezpečím). HZS bohužel nezbývá nic jiného, než uvedený Judikát respektovat. Proto byl v červnu roku 2017 GŘ vydán dokument „Sjednocení aplikační praxe při provádění kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení“ (http://www.hzscr.cz/clanek/sjednoceni-aplikacni-praxe-pri-provadeni-kontroly-provozuschopnosti-pozarne-bezpecnostnich-zarizeni.aspx), který byl letos ještě mírně upraven, to již pravděpodobně v rozporu se zmiňovaným judikátem (na předchozí uvedené adrese naleznete jak nový tak i původní dokument).
Co to znamená pro praxi? Aktuálně to, že obrovské množství kontrol, resp. dokladů o kontrolách tomuto Judikátu neodpovídá, už z toho důvodu, že kontroly nejsou prováděny požárním technikem. Někdy tyto doklady sice požární technik podepíše – ale pouze podepíše. Proč? Aby se vyhovělo liteře zákona. PBZ však stejně musí zkontrolovat technik, který danému PBZ rozumí – anebo ne? Podle prováděcího předpisu zákona o požární ochraně – vyhlášky č. 246/2001 Sb. ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. tato osoba paradoxně vstupuje na scénu teprve v případě nefunkčnosti PBZ – tehdy má stanovit náhradní organizační a technická opatření. Kvůli tomuto nedomyšlenému právnímu opatření jsme se dnes dostali do situace, kdy statisíce, ale spíše miliony PBZ nemá kdo zkontrolovat. Proškolení technici, kteří dosud tuto činnost vykonávali, k ní najednou nemají oprávnění, a několik tisíc požárních techniků to nemůže časově zvládnout, nehledě na to, že většinou daným zařízením ani nerozumí. Dokument GŘ, problém neřeší, spíše jej dále komplikuje tím, že od techniků vyžaduje obojí kvalifikaci.
Před dalším paradoxem se díky nové právní úpravě ocitáme i u nových staveb. Vyhláška, §7, odst. 3, nám říká: Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce nebo koordinační funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených touto vyhláškou.
Je zde opět uvedena kontrola provozuschopnosti. Doklad o ní se při dodávce PBZ automaticky vydává souběžně s dokladem o montáži, protože snad každá firma dodávající PBZ to má ve svých předpisech. Tato kontrola však před kolaudací objektu opět většinou není provedena požárních požárním technikem, ale pouze lidmi, kteří jsou k tomu proškoleni.
Ve zmíněné vyhlášce se dále mluví o „ funkční zkoušce nebo koordinační funkční zkoušce“. To jsou další zajímavé termíny. Kdysi dávno jsem si myslel, že pokud se namontuje jednotlivé PBZ, stačí doklad o montáži. Dodnes jsem pořádně nepochopil, proč jsou nutné po vystavení dokladu o montáži ještě další dva doklady – vždyť pokud něco namontuji, a písemně to potvrdím, garantuji tím snad i funkčnost, a to, že výrobek předávám zkontrolovaný. Jenže zřejmě tomu tak není, tudíž produkce papírů stoupá. Dalším termínem je „koordinační funkční zkouška“, kterou dle vyhlášky musí provádět pouze projektant PBŘ! V praxi jsem se na několika objektech setkal s takovou nekoordinovaností jednotlivých PBZ, že jsem se divil vydanému kolaudačnímu souhlasu. Přitom veškerá jednotlivá PBZ měla platné doklady o kontrole, bohužel jejich funkce se natolik vzájemně rušily, že požární bezpečnost objektu byla výrazně narušena. U daných objektů musela OZO stanovit náhradní opatření a trvalo dlouhé měsíce, než se závady podařilo odstranit. Autorský dohled projektu, který by podobným patáliím předešel, samozřejmě stavbu prodraží, ale pokud vám v projektu takováto koordinovaná zařízení vyjdou, není od věci na tuto skutečnost investora nebo objednatele PBŘ písemně upozornit – už proto, že dle vyhlášky je za tuto koordinaci projektant zodpovědný! Ale to již utíkám od tématu.
Ze srdce bych si přál, aby se toto rozhodnutí Nejvyššího soudu podařilo co nejdříve revidovat (vzhledem k postavení tohoto soudu to však nevypadá dobře), případně celý systém předpisů upravit tak, aby zase dával smysl.

A ještě jedna velmi důležitá zpráva z naší firmy – pro náš výrobek ORDEXAL B a ORDEXAL ZLB jsme získali dokument ETA, výtah z něho naleznete na dalších stránkách. Tato naše ochrana betonových konstrukcí je tedy schválena pro celou EVROPU, a nikde jí již nemohou být kladeny legislativní překážky. Aktuální údaje naleznete na našich internetových stránkách v sekci katalog.

Ing. Petr Bohuslav

Sdílejte článek

Další články v sekci Technický zpravodaj