Kde nás najdete? Zakázkové oddělení: 499 320 459, technická kancelář: 608 075 005, 281 017 369
Kde chybí prevence,
hasiči nepomohou!
34
LET

Krátké zamyšlení nad rekodifikací veřejného stavebního práva

Publikováno dne 11. 7. 2019

Autor: plk. Ing. Petr Chytrý

Součástí tohoto čísla Zpravodaje je i věcný článek Ivanky Nohové na výše uvedenou „rekodifikaci“, který popisuje některé skutečnosti kolem dané problematiky, kdy ve srovnání s ostatním světem opravdu v délkách řízení značně zaostáváme. Nemám nic osobního proti moderní tvorbě nového stavebního zákona, ale my co jsme v praxi zažili původní stavební zákon č. 50/1976 Sb., někdy nevěřícně kroutíme hlavou… Navazující stavební zákon č. 183/2006 Sb. měl přinést zjednodušení a zrychlení řízení podle stavebního práva, ale i přes mnoho jeho novel tomu tak bohužel není. Pro připomenutí si můžeme vzpomenout např. na novinku „autorizovaných inspektorů“ a výstavbu BAUHAUSU v Ivanovicích apod. Někdy mi tak připadá, jak jsem kdysi někde četl v knize citátů, že „Žádný cíl neexistuje. Cesta je cílem, a cíl je jen konec cesty a začátek cesty nové“.

Na webových stránkách www.ckait.cz můžeme nalézt dosavadní historii kolem současné rekodifikace veřejného stavebního práva, kdy se na této činnosti kromě Ministerstva pro místní rozvoj nebo Hospodářské komory ČR podílí řada subjektů včetně renomovaných právníků. Měl jsem za to, že se k této činnosti bude přistupovat velice zodpovědně a se vší vážností, kterou si stavební právo zasluhuje. Vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu (NSÚ), sloučení a transformace dotčených správních orgánů pod jeden úřad a další navazující skutečnosti opravdu vyžadují, aby analýza problematiky byla provedena se vší důsledností. Bohužel při čtení některých dokumentů se člověk znalý problematiky nestačí divit. Pracuji v požární ochraně od roku 1987, a snad mohu i některé věci historicky srovnávat. Součástí předkládaných materiálů k věcnému záměru nového stavebního zákona je i tzv. RIA, tj. hodnocení dopadů regulace. Pokud se podíváme na wikipedii, dočteme se, že se jedná o „soustavu metod směřujících k systematickému zhodnocení negativních nebo pozitivních dopadů variant navrhovaných (ex ante) či existujících (ex post) regulací“. V dalším textu se dočteme, že „proces hodnocení dopadů regulace nenahrazuje politické rozhodování, pouze vytváří předpoklady pro jeho kultivaci. RIA má být transparentním zdrojem srozumitelně podávaných relevantních informací, které mohou sloužit jako podklad pro kvalifikované rozhodnutí prováděné politickou reprezentaci. Kvalitně provedené hodnocení dopadů regulace je přiměřené povaze problému, který se snaží hodnotit, odpovědné, konzistentní, transparentní a cílené.“.

Nahlédneme-li do tohoto dokumentu v jeho 2. verzi, dočteme se zde i o příkladném uvedení činnosti „požárních preventistů“ – rozuměj příslušníků stavební prevence HZS krajů vykonávajících státní požární dozor podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) zákona o požární ochraně, kdy by tato činnost měla být převedena pod NSÚ (jedná se o část doslovného znění):

Agenda požárních preventistů

– Věcně se zařazením této agendy pod NSÚ není výrazný problém (v minulosti již agenda byla na obcích) – kromě souhlasů preventisté vypracovávají například posudky, kde je třeba změnit situaci, aby projela hasičská technika apod., pravidelně spolu však výjezdní hasiči a preventisté nekomunikují, tj. lze je bez výrazných dopadů z tohoto titulu vydělit, …“

Nevím, kdo danou formulaci do předmětného materiálu uvedl, ale ve výše naznačených souvislostech, včetně působnosti renomovaných právníků, se nestačím divit. Situace je o to horší, že se bavíme jen o problematice požární bezpečnosti staveb. Snad si ale v dalších oblastech převedení správních orgánů pod činnost NSÚ zpracovatelé tohoto dokumentu přece jen dali trošku větší práci a zodpovědnost. V odborných kruzích se již tato citace stala předmětem řady diskusí, kdy by snad tato konkrétní formulace měla být z dotčeného materiálu i odstraněna. Ale i tak se nad touto problematikou vznáší řada pochybností o kvalitě jejího zpracování.

Dovolím si uvést alespoň pár protiargumentů. Není mi zřejmé, v jaké časové ose měl autor tohoto dokumentu na mysli, že tyto úkoly plnily obce, ale v moderních (poválečných) dějinách došlo ke vzniku státního požárního dozoru zákonem č. 35/1953 Sb., o státním požárním dozoru a požární ochraně, včetně jeho prováděcího předpisu nařízení vlády č. 95/1953, o organisaci státního požárního dozoru a požární ochrany. Těmito předpisy byla zajištěna samostatnost orgánů požární ochrany a zároveň byl zakotven jejich „polovojenský charakter“, kdy jejich činnost a organizace výkonu služby byly podstatně přizpůsobeny vojenským zásadám. Přesto, že tyto orgány byly začleněny do aparátů příslušných národních výborů, úkoly v oboru požární ochrany ve státním požárním dozoru ministr vnitra vykonával prostřednictvím správ a inspekcí státního požárního dozoru v krajích a okresech, které byly organizační složkou aparátu příslušného krajského, okresního nebo městského národního výboru. Jedním ze základních úkolů těchto orgánů bylo mj. prosazovat dodržování požadavků požární ochrany při projektování závodů, sídlišť, jednotlivých objektů a zařízení, a to kontrolou projektů a objektů v průběhu výstavby apod. (viz např. § 17 odst. 1 bod 2. písm. a) výše citovaného nařízení vlády).

„Stavební projekty“, a to zejména složitější, se běžně konzultují s úsekem represe (popř. se tento úsek k PD i interně vyjadřuje) a to např. s ohledem na vhodné vodní zdroje, nástupní plochy a přístupové komunikace, zajištění zásahových cest, vybavenost navrhovaných průmyslových zón, věcnou správnost analýz zdolávání požárů (např. příloha ČSN 73 0873), zařízení dálkového přenosu signálu EPS (klíčové trezory) apod. Dále v rámci odborné přípravy příslušníci prevence pravidelně seznamují příslušníky represe (většinou po požárních stanicích) s novými stavbami a navazujícími informacemi, popř. problémy v rámci výstavby v daném teritoriu, a podílejí se na jejich odborné přípravě. Služební poměr navíc umožňuje, aby byl příslušník stavební prevence i součástí týmu na zdolávání mimořádné události a je možné ho povolat kdykoliv během 24 hod. s tím, že musí uposlechnout pokyny a rozkazy nadřízených, které se mohou týkat i vysoce rizikových až ohrožujících činností, což u civilních zaměstnanců nikdy možné nebude. Obdobně se dá samozřejmě argumentovat i v oblasti ochrany obyvatelstva.

Pokud měl autor na mysli, že „obce“ tuto činnost v („moderní“) minulosti vykonávaly, tak se zejména jednalo (mohlo jednat) o problematiku drobných a jednoduchých staveb, kde nebyly dotčeny zájmy požární ochrany, kdy tyto zájmy přezkoumal příslušný stavební úřad (pravomoc měly i např. tzv. komise národního výboru apod.) bez účasti dotčeného orgánu státní správy na úseku požární ochrany, tj. např. tehdejší okresní inspekce požární ochrany. I v těchto případech však byla např. stanovena povinnost dotčenému orgánu (OIPO popř. správa Sboru PO) konání příslušných řízení oznámit, a tento orgán se mohl tohoto řízení případně zúčastnit a jednat – např. problematika § 63 zákona č. 50/1976 Sb.:

Dokumentaci jednoduchých a drobných staveb přezkoumá stavební úřad i z hlediska zájmů, které hájí orgány státní správy podle zvláštních předpisů, a to zejména tehdy, postačí-li k posouzení obecné technické požadavky na výstavbu, vydané podle tohoto zákona, nebo jiné předpisy. Stavební úřad oznámí dotčeným orgánům státní správy zahájení stavebního řízení; tyto orgány si mohou posouzení vyhradit, jsou však povinny sdělit své stanovisko nejpozději při ústním jednání nebo ve lhůtě stanovené podle § 61 odst. 3 a 5.

Obdobně je tomu i u současného platného stavebního zákona, kdy „složité“ stavby dozoruje v rámci stanoveného výkonu SPD příslušný HZS kraje (popř. GŘ) a „méně složité“ stavby povoluje obecný stavební úřad. Analogie, že pokud někdo umí „jednoduché stavby“, tak bude umět „složité stavby“, však v tomto případě neplatí (viz např. problematika inženýrského přístupu apod.).

Co říci závěrem? Vybral jsem si jen malinkou oblast (jeden necelý „odstaveček“) dané problematiky z jednoho dokumentu, ale problémů tam samozřejmě vidím více. Příkladem můžu uvést návrh, aby se z hlediska požární bezpečnosti staveb schvalovala pro stavební povolení projektová dokumentace, která odpovídá současné projektové dokumentaci k územnímu řízení. To si moc představit v praxi nedovedu. Znám řadu projektových dokumentací z období vzniku ČSR, ale to byla požární bezpečnost staveb někde hodně na začátku tj. bez požárních úseků, kdy např. materiálově a množstvím stavebních výrobků jsme někde úplně jinde. Období ČSN 73 0760 se této představě možná trošku blíží. Bylo to období, kdy se nezpracovávala ani požární zpráva a naši příslušníci chodili s normou v ruce a vyžadovali (a také kontrolovali) požadavky požární bezpečnosti staveb. I zde se však jednalo o objekty bez požárních úseků a důraz byl kladen zejména na konstrukce a únikové cesty, což se však v praxi moc neosvědčilo – požáry výškových budov, aplikace plastických hmot apod. Při tvorbě nového stavebního zákona nelze jen poukazovat na jeho přínosy v souvislosti s urychlením stavebního řízení, ale je třeba zodpovědně řešit i veřejné zájmy chráněné HZS ČR tj. ochranu zdraví a života osob, jakožto i ochranu životního prostředí, zvířat a majetku před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi. Ne nadarmo je požární bezpečnost staveb neodmyslitelnou a důležitou součástí navrhování a užívání staveb (jako druhý základní požadavek po mechanické pevnosti a stabilitě stavebních objektů), jak vyplývá i z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. 3. 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS. Cesta k rekodifikaci stavebního práva by měla odpovídat těmto zájmům! Poslední velké tragické požáry ve světě jsou pouze zdviženým prstem…

Petr Chytrý

Sdílejte článek

Další články v sekci Technický zpravodaj