Kde nás najdete? Zakázkové oddělení: 499 320 459, technická kancelář: 608 075 005, 281 017 369
Kde chybí prevence,
hasiči nepomohou!
31
LET

Pomáhají nám evropské normy zajistit bezpečnější ochranu osob a majetku před požárem, nebo nám jen komplikují život?

Publikováno dne 20. 4. 2015

Autor: Ing. Jan Karpaš, CSc.

Přestože pracuji v oblasti požární bezpečnosti se zaměřením na odolnost stavebních konstrukcí přes čtyři desetiletí, nedokáži na tuto otázku jednoznačně odpovědět.

Úvodem je třeba přiznat, že odlišnost pohledů může být u starších technických kádrů odchovaných výpočty pomocí logaritmického pravítka a nově vychovaných absolventů škol, vybavených nejenom jazykově, ale i různými moderními výpočetními programy. Přesto si dovoluji poznamenat, že jednoduchý výpočet je snáze kontrolovatelný a bezpečněji chráněný proti možným chybám. To vše však neplatí o výpočtech, prováděných na zakoupených programech.

   Na uvedenou problematiku lze nahlížet z mnoha úhlů a pohledů různých zájmových skupin uživatelů, a to:

K tvorbě evropských norem dochází především z důvodů snadné a rychlé vzájemné výměny výrobků v zemích EU. Proto jsou průběžně sjednocována pravidla požadavků na vlastnosti těchto výrobků a na způsoby jejich prokazování.

Prozatím se sjednocují parametry dílčích výrobků, zabudovaných do staveb. Otázkou zůstává, zdali může dojít také ke sjednocení požadavků na zajištění požární bezpečnosti vybraných druhů staveb v EU, jako jsou hotely, letiště, nádraží, tunely, shromažďovací prostory, výrobní podniky atd.

Bude mít člověk bezpečnější pocit v těchto budovách s tím vědomím, že stavba odpovídá evropským a tedy nadnárodním bezpečnostním požadavkům? Domnívám se, že ve vyspělých zemích, mezi něž lze zařadit naší republiku, nikoliv.

Na druhé straně velké pojišťovací společnosti mají na řešení požární bezpečnosti významných či velkých staveb svoje specifické nástroje, požadavky a podmínky pojištění.

Díky systematickému vývoji a výzkumu, započatému cca před 45 lety lze zcela určitě přiznat, že řešení požární bezpečnosti staveb v ČR předčilo mnohé vyspělé evropské země.  Ovšem před rokem 2000 nám na hodnocení požární odolnosti stavebních konstrukcí postačilo jen několik norem, rozšířených o zkušební předpisy, které zpracovával a vydával VÚPS/PAVUS a.s. a průběžně schvalovaných HSSPO MV ČR a MV SR.

Normy a předpisy byly stručné a jasné a jejich použití v praxi bylo jednoduché a nevyžadovalo žádné speciální znalosti ani výpočetní techniku.

Postupným rozvojem stavební fyziky a chemie se ovšem podařilo v posledních letech vyvinout a realizovat ve výrobě mnoho stavebních výrobků, zahrnujících různé typy plastů, které při požáru nejenom hoří, ale které uvolňují do okolí toxické zplodiny a jsou pro člověka velmi nebezpečné. Vývoj prodělávají architektonicky atraktivní plošné konstrukce svislé i vodorovné, sendvičové panely, lehké střešní pláště z ocelových plechů, ocelové a hliníkové konstrukce zasklené požárně odolnými skly a dvojskly a tyto druhy konstrukcí jsou z hlediska požární odolnosti velmi choulostivé nejenom s ohledem na jejich výrobu, ale i na finální zapracování do staveb.

Velký vývoj prodělaly i klasické konstrukce z cihel, betonu, oceli, hliníku a dřeva. Posuzování nosných stavebních konstrukcí za normálních podmínek i při mimořádných situacích, tedy také při požáru umožňují dnes výpočetní metody podle Eurokódů.

V oblasti zkoušení požární odolnosti stavebních konstrukcí došlo k vytvoření několika desítek nových norem, a to:

Co k tomu dodat? Nová pravidla pro zkoušení, rozšiřování výsledků a klasifikaci požární odolnosti stavebních konstrukcí jsou velice detailní a tváří se precizně. Mnoho vydaných evropských norem však není v praxi ověřena, což vede k častým změnám – někdy drobným, ale někdy i velmi obsáhlým a v řadě případů omezujícím možnost prodloužení časové platnosti výsledků stávajících nákladných zkoušek.

S některými pasážemi vydaných EN by také bylo možno diskutovat a nesouhlasit. Uveďme pár typických příkladů:

V článku 11.1 „Nosnost“ došlo pouze ke změně jediného slova – původní spojka „a“ byla nahrazena slovem „nebo“. Jedná se o hodnocení kritérií mezního průhybu a mezní rychlosti průhybu u zatížených konstrukcí při zkouškách požární odolnosti. Tato změna má značný dopad na hodnocení parametru R zejména u ohýbaných konstrukcí, které při požáru přecházejí na konstrukce membránového typu (střešní pláště z trapézových plechů). Naštěstí se zatím tato změna nepromítla do klasifikační ČSN EN 13501-2+A1. Podaří se nám prosadit hodnocení parametru R (platné před lednem 2013) alespoň na národní úrovni při revizi ČSN 73 0810? Věřme tomu, že snad ano.

V příloze B uvádí tato norma možnost prodloužení délky rozpětí sendvičových panelů až do 12 metrů. Jsou zde uvedeny rovnice, postihující šířek spár, vodorovných deformací a maximálních délek rozpětí. Po zkušenostech ze zkoušek provedených jak v ČR, tak v zahraničí na velkých vzorcíchstěn ze sendvičových panelů (vodorovných prvků o rozpětí až 6 metrů či svislých panelů rozpětí až 9 metrů) se jeví tato spíše teoreticky vytvořená matematická pravidla nedostatečná.

Z toho důvodu je také některé země EU neuznávají a vydávají se cestou průkazu požární odolnosti takových prvků pomocí velkorozměrových zkoušek. To si ovšem mohou dovolit pouze bohaté firmy.

Časté změny a úpravy předpisů, vydaných EU působí komplikace. Menší bolest pociťují větší evropské země (Německo, Francie, Anglie), které přejímají evropské normy rozvážně, při současném ponechání platnosti výsledků zkoušek provedených podle starých norem ještě mnoho let. Větší problémy však mají menší evropské země, ke kterým patří i naše republika, které úzkostlivě dodržují nařízení EU, tj. ruší národní normy a okamžitě přebírají nově vydané evropské normy a předpisy, často i bez překladu, pouhým zveřejněním ve věstníku.

Při vydání každé nové či opravené EN se objevuje v „Předmluvě“ nařízení o povinnosti převzetí nové EN do národní soustavy a oznámení o zrušení národních norem, které jsou s nově převzatou EN v rozporu a to ihned, případně do 6ti měsíců.

Pamatuji se, že v našich normalizačních procedurách byl zaveden určitý systém při vydávání nových či měněných starých ČSN. Některé závažné normy (např. ČSN 73 0804) byly vydány nejprve jako normy doporučené (s modrým pruhem) pro ověření v praxi. Teprve po jejich zkušební době, praktickém ověření a po provedení potřebných z praxe vyplývajících úprav se potom staly závaznými. Ve všech vydávaných normách bylo stanoveno přechodné období, tedy datum, do kdy platily výsledky zkoušek, provedených podle ní. Tato přechodná období – souběžné platnosti výsledků zkoušek podle starých a nově vydaných předpisů – evropské normy neřeší.

Než se už člověk naučí pracovat s mnohastránkovou normou, mnohdy vydávanou bez překladu do češtiny, tak to chvíli trvá – a když už se to nakonec podaří – dojde k další změně. Přitom každá změna předpisu má jistou míru dopadu, chvíli trvá zavedení změn a pro malé a střední výrobce může být tato praxe likvidační.

Do tohoto chaosu vstupují další mnohostránkové normy výrobkové, technicképředpisy (např. TR 35) pro výpočty vysokých nenosných stěn s ocelovou kostrou, a řada dalších evropských rozhodnutí a nařízení.

Kam tato „evropská praxe“ průběžně nově vydávaných a měněných předpisů míří, a jaké má následky, se zřejmě nikdo – a to nejenom z našich – europoslanců nezamyslel, protože se jich podobné problémy zatím příliš nedotýkají, a je to patrně pod jejich úroveň.

Na jedné straně je třeba vysoce ocenit technický vývoj a tvorbu EN a předpisů, vedoucích ke zlepšení stavu v oblasti požární bezpečnosti. To je bezesporu určitě pokrok.

Na druhou stranu nelze přehlédnout rub této evropské mince. Kdo je schopen sledovat průběžné změny předpisů a včas na ně reagovat? Kdo si může dovolit účast na tvorbě EN s podáním a osobním projednáváním závažných připomínek? Odpověď je zřejmá – pouze ten, kdo na to má peníze a v jehož zájmu podobné změny jsou, tedy velké nadnárodní monopoly a některé velké státní a univerzitní instituce, kterým to financuje stát.

Přílišná zátěž předpisů v oblasti požární bezpečnosti staveb může bohužel vést k horší kvalitě technického díla a nižší odpovědnosti. Rozhoduje nižší cena ( dřevěné požární dveře) bez ohledu na jejich bezpečnost? Menší odpovědnost se promítá i v ohraničené náplni práce úřadů při kontrole stavebního díla. Např. vyhláška 221/2014 Sb., kterou se mění vyhláška 246/2001 Sb. ukládá HZS v přípravě a realizaci staveb kontrolovat doklady. O kontrole kvality uskutečněného díla se ale už nemluví. Realizátoři by měli usilovat o to, aby při výběrovém řízení rozhodovala především kvalita a ne pouze cena.

Co si přát do budoucna? Bylo by toho mnoho, ale pokusím se vyslovit k EU v této oblasti alespoň dvě přání:

Sdílejte článek

Další články v sekci Technický zpravodaj