Kde nás najdete? Zakázkové oddělení: 499 320 459, technická kancelář: 608 075 005, 281 017 369
Kde chybí prevence,
hasiči nepomohou!
34
LET

Stanovisko k článku „A zase ty komíny…“

Publikováno dne 17. 6. 2016

Přestože autor článku upozorňuje, že účelem jeho článku není podrobně a závazně vysvětlit problematiku novely zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a prováděcí vyhlášky č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, dovolím si poukázat na kontroverzní aspekty obou předpisů, které vyvolávají u odborné veřejnosti řadu otázek. Tuto skutečnost zmiňuje autor již v úvodu, a na závěr vyslovuje názor, že v oblasti spalinových cest je možno s ohledem na pochybnosti odborné veřejnosti očekávat další vývoj.

První aspekt je právní. Zde je nutno připomenout si smysl zákona o požární ochraně. Tím je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry. Zákon může tedy stanovit povinnosti a požadavky pouze tam, kde existuje riziko požáru, a to riziko významné, neboť podle legislativních pravidel vlády „by se mělo regulovat pouze, pokud je to nutné, a přijatá opatření by měla být přiměřená danému riziku.“

Těmto vymezením vyhovují zcela jistě spotřebiče pevných paliv připojené na komíny. V odborné literatuře se uvádí, že toto riziko je významné zejména u spotřebičů paliv spalujících dřevo a některé druhy uhlí (hnědé a lignit), neboť pouze v uvedených případech, zejména pak při spalování vlhkého dřeva nebo uhlí, se v odvodu spalin usazují hořlavé pevné látky s vysokou výhřevností (v odborné literatuře známé jako kreosot). Významné riziko komínového požáru se naopak neuvažuje u spotřebičů na kapalná a plynná paliva. U odvodů spalin od plynových spotřebičů není přitom vyžadována obecně tzv. odolnost proti vyhoření sazí. Odvody spalin od nízkoteplotních a kondenzačních kotlů jsou tak běžně zhotoveny z plastových materiálů. Jak je pak možno vysvětlit, že v bytě může být instalován plynový kotel s plastovým kouřovodem do sopouchu komína a prohoření čehosi z odvodu spalin do bytu zabrání pravidelná protipožární kontrola kominíkem?

Na nesmyslnost a protiprávnost stanovování úkonů na odvodech spalin od plynových spotřebičů podle zákona o požární ochraně a tehdejšího nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, poukázali ve svém příspěvku na XXIII. ročníku mezinárodní konference „Požární ochrana 2014“ Ing. Dana Chudová, Ph.D. a Bc. Karel Mitrenga z Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB – TU Ostrava, když uvedli:

„Přestože je NV prováděcím předpisem k zákonu o požární ochraně, který řeší ochranu života, zdraví občanů a majetku před požáry, NV stanoví také požadavky na odtahy spalin od spotřebičů na plynná paliva kategorie B, C. U těchto spotřebičů je teplota spalin natolik nízká (60 – 140 °C) a při spalování plynů vznikají hořlavé zbytky (saze) v tak malém množství, že riziko vzniku požáru vlivem spalin je prakticky nulové. Proto je oblast provozu odtahů spalin od spotřebičů na plynná paliva kategorie B a C na hraně zákona o požární ochraně. I z tohoto důvodu jsou pro odvody spalin u tohoto druhu spotřebičů podle ČSN EN 15287 povoleny plastové materiály. Z výše uvedeného plyne, že v odvodech spalin ze spotřebičů na plynná paliva je vyloučena jak kumulace hořlavého materiálu, tak i iniciátor požáru…“

Za povšimnutí stojí skutečnost, že odborná úroveň příspěvků této konference byla garantována vědeckým výborem konference, v němž zasedal mimo jiné i zástupce MV-GŘ HZS ČR.

Pro úplnost je třeba uvést, že obdobné stanovisko zastává též i Ústav TZB Vysokého učení technického v Brně.

Přesto autoři zákona stanovili i ve vyhlášce č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, která nahradila nařízení vlády č. 91/2010 Sb., opět povinnosti i u plynových spotřebičů – zrušené nařízení vlády „vylepšili“ tím, že ve vyhlášce uvedli explicitně povinnost kominických úkonů i u kondenzačních kotlů.

Druhý aspekt je technický. Jeden příklad technické neopodstatněnosti v obou výše uvedených právních předpisech je uveden v předchozím textu. Jako druhý lze uvést následující požadavek zákona, podle něhož se za spalinovou cestu nepovažuje odvod spalin z lokálních podokenních topidel o jmenovitém výkonu do 7 kW s vývodem přes fasádu. Již z tohoto znění je zřejmá neznalost autorů změny v oblasti vytápění a požární ochrany, a to z následujících důvodů:

Paradoxní na tomto ustanovení je, že podokenní topidla s výkonem do 4 kW mají teplotu spalin i přes 200 °C, kdežto plynové kotle s výkonem nad 7 kW s vývodem přes fasádu mají teplotu něco málo přes 100 °C, kondenzační pak pod 60 °C.

To znamená, že autor změny zákona je přesvědčen, že čím nižší teplotu spaliny mají, tím vyšší mají schopnost zapálit hořlavou látku.

Uvedený příklad dokládá, že účelem zákona nebyla až tak ochrana před požáry jako spíše ochrana jakýchsi ekonomických zájmů.

Přestože byl zákon o požární ochraně v části týkající se odvodu spalin upraven na základě poslanecké iniciativy, je zřejmé, že předkladatel zákona měl dostatek technických argumentů tuto změnu odmítnout. Po diskusi s odbornou veřejností tak mohl po nekvalitním nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, vzniknout kvalitní předpis a ne další z legislativních zmetků, nad kterým zůstává stát i rozum laika v oblasti požární ochrany.

Stanovisko bylo zpracováno sekcí pro plynová zařízení Českého sdružení pro plynová zařízení – ČSTZ z.s

Sdílejte článek

Další články v sekci Technický zpravodaj