Kde nás najdete? Zakázkové oddělení: 499 320 459, technická kancelář: 608 075 005, 281 017 369
Kde chybí prevence,
hasiči nepomohou!
31
LET

Vyhláška č. 221/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 246/2002 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)

Publikováno dne 20. 4. 2015

Autor: Ivana Nohová

Bylo krásné léto, čas dovolených a hlídání vnoučat na chalupách, proto to také byla nejméně vhodná doba na změny právních předpisů, které mají dopady na požární bezpečnost staveb. Hospodářská komora, jejímž je Profesní komora požární ochrany členem, tak poslala návrh novely vyhlášky o požární prevenci, zpracovaný GŘ HZS s žádostí o zpracování připomínek. Obsah změn se nám vzhledem k jeho závažnosti nejprve zdál jako chyba, která se může stát každému. Na připomínky jsme dostali týden, a protože nebylo v takovém šibeničním termínu možné, aby se prezidium PKPO sešlo, žhavili jsme přes den telefony a v noci e-maily. Dali jsme dohromady zásadní připomínky, které nebylo reálné rozpracovat do takových tvarů a podrobností, jak bychom si přáli, a s jazykem na vestě je odevzdali Hospodářské komoře, která je pro tyto účely připomínkovým místem a zastupuje nás.

V důvodové zprávě k návrhu novely vyhlášky je řečeno, že změny jsou nutné proto, aby zajistily soulad s jinými právními předpisy, zejména o státní kontrole, a jedná se proto jen o „kosmetické“ úpravy, které nic zásadního neřeší. Jenže ony se ty změny zásadně týkají především požárně bezpečnostních zařízení. Když se původní vyhláška tvořila, záměrně dala výrobcům možnost stanovit vlastní požadavky na způsob jejich kontroly, protože nikdo jiný nemůže znát podmínky, které jsou rozhodující pro to, aby jejich výrobek nebo zařízení splňovaly po osazení do stavby požadované a hlavně při zkouškách prokázané a dokladované vlastnosti. Výrobci také proškolují osoby, které jsou pro kontroly požárně bezpečnostních zařízení oprávněni, a vydávají jim k tomu osvědčení s omezenou platností, a sami sledují jejich práci. Je možné, že se našli i takoví, kteří už oprávněni dávno nebyli a prokazovali se neplatným osvědčením. Podvodnému chování nelze nikdy zcela zabránit, ale také není složité při pochybnostech požádat výrobce o informaci, zda je takový doklad v pořádku a zjednat nápravu. A tak, aby se nemusel nikdo na nic ptát, zmizel z vyhlášky ten „způsob“. Státní požární dozor se pravděpodobně ze stejných důvodů vzdal i možnosti fyzické kontroly těchto zařízení. To považujeme za velmi vážnou úpravu, protože ten, kdo fyzicky věc nezkoumá, nemůže přijít na to, že je mu předkládán doklad na úplně jiný výrobek a nemá ani šanci najít v dokladu případnou chybu. Nejen podle mého odhadu je na úřadech, v projektové a stavební praxi maximálně 20% osob, které vědí, jak má vůbec takové prohlášení vlastností stavebních výrobků vypadat, kdo a kdy ho vydává a co obsahuje. Na každé větší stavbě jsem při výkonu státního požárního dozoru viděla velkou skříň, ze které vytahovali stavbyvedoucí kopie všech možných prohlášení, dokud jsem nedošla k závěru, že teď je to konečně ten správný papír. Proto jsem přesvědčená, že nejdůležitější je fyzická konfrontace dokončené stavby se schválenou projektovou dokumentací. Bez fyzické kontroly žádné sbírání dokladů bezpečnost stavby nezaručí. Dozorčím orgánem pro stavební výrobky je sice ČOI, ale ta nemůže systematicky při svém počtu kontrolorů chodit na stavby a nahradit výkon státního požárního dozoru, protože má za úkol sledovat i jiné výrobky od hraček počínaje, přes tržnice až po zelené maso v obchodě a k mému údivu i poskytování nebankovních půjček. Také kdo jiný má kontrolovat výrobky než ten, kdo je do svého zákona specifikoval a některé dokonce vyhradil. Práci fundovaných odborníků, kterými příslušníci státního požárního dozoru jsou, nebo by jimi měli být, nelze bez následků přenechat jiným, kteří k tomu nemají potřebné personální a odborné zázemí. Výsledek se rychle dostavil, a trh začínají ovládat levní dodavatelé, kteří dají do distribuce výrobek bez jakýchkoliv bezpečnostních vlastností, najdou firmu, která na něj nalepí požadovaný štítek a dodá prohlášení, které danému výrobku vůbec neodpovídá. Výběrová řízení na zhotovení stavby vyhrávají kvůli neúměrně nízké ceně právě takoví velmi neslušní, protože ten, kdo za svůj výrobek ručí, musí v ceně zohlednit nejen kvalitu výroby, ale i předepsané zkoušky a doklady. Poctivý výrobce ví, že dobré jméno se buduje roky, a musí do něj investovat, ale zničit se dá jediným chybným krokem. To ovšem nevadí těm neslušným výrobcům, kterým vůbec nejde o kvalitní a hlavně bezpečný výrobek, ale o okamžitý tučný zisk. Nemusí investovat do své pověsti, protože beztrestně své firmy podle potřeb likvidují a nahrazují novými, aniž by se museli čehokoliv bát. Proto také dobří výrobci už dlouho volají po odbornějších a důslednějších kontrolách, ale dočkali úplného opaku. Na veřejnoprávní televizi sdělili zástupci dodavatelů staveb ohromující informaci, že téměř dvě třetiny staveb jsou předávány do užívání pod stanovenou hranicí bezpečnosti. Pro mě jako celoživotního bojovníka za kvalitu požární bezpečnosti staveb to byla alarmující zpráva hraničící s obecným ohrožením obyvatelstva. Bylo to však marné naléhání, které nikoho nezaujalo tak, aby se v rámci svých kompetencí snažil něco proti tomu udělat.

V novele vyhlášky jsme zato očekávali změnu v požadavcích na požárně bezpečnostní řešení v projektových dokumentacích. Původní znění vyhlášky znalo jen dokumentaci pro stavební povolení, ale od roku 2006 se zpracovává osm druhů projektové dokumentace podle toho, v jakém řízení ji stavební úřad vypořádá. Bohužel změna vyhlášky spočívá jen v tom, že se požadovaný obsah vztahuje i na jiné dokumentace. Zpracovatel PBŘ by tak měl např. pro komunikační vedení sítí elektronických komunikací, vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu, rozvody tepelné energie a vedení sítí veřejného osvětlení řešit rozdělení do požárních úseků, stanovení požárního rizika, stupně požární bezpečnosti a tak dále všechno, co je potřeba provést u budov. Příslušník státního požárního dozoru nemá nástroj na to, jaká kriteria má u takových staveb sledovat. Požadavky vyhlášky nelze nahradit metodickým předpisem v rámci HZS, protože není obecně závazný a lze je uplatňovat jen v rámci sboru. Naopak se nevykonává státní požární dozor u bouracích prací, kde se mohou výrazně měnit podmínky požární bezpečnosti v území, kde na hranicích pozemků dojde k demolici jedné stavby přiléhající k druhé stavbě na sousedním pozemku, a může vzniknout nový požárně nebezpečný prostor na pozemek souseda. Pro tuto dokumentaci nejsou požadavky na požární bezpečnost staveb v žádném předpisu, a tak tento problém nebude sledovat nikdo i přes to, že takových staveb jsou plné obce.

Své připomínky jsme se osobně snažili na GŘ HZS vypořádat marně, a bylo nám řečeno, že návrh neumíme správně číst. Neuměl to ale nikdo ze zkušených hasičských bardů nebo výrobců, zvyklých legislativu používat nezávisle po celé republice, kteří na návrh okamžitě a zděšeně reagovali. A protože nad navrhovatelem už není nikdo jiný, požádali jsme ministra vnitra, aby novelu vyhlášky nepodepsal, protože bude mít negativní dopad na požární bezpečnost staveb a hlavně zbytečné ztráty na životech občanů. Ten však poslal náš dopis na GŘ HZS, které nám poslalo dopis s nabídkou účasti v komisi, která bude na vyhlášce dále pracovat. To se však nestalo a vyhláška byla podepsána v téměř původním znění.

Požární bezpečnost staveb se posuzuje velmi komplikovaně. Stal se z ní obor, pro který platí snad až příliš složité normy, které nemají svým obsahem s jinými obory srovnání. Ubývá tak projektantů, kteří by se jí chtěli zabývat, a skutečných odborníků je málo. Na zjednodušení předpisů nejsou peníze, a tak z blahého nevědomí těží kde kdo ve svůj prospěch. Zpracovávají se oblíbené grafy a koláče na prezentace vlastních činností, ale málo kdo ví, kolik procent vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení fungovalo v době požáru a jak ve skutečnosti zajistily deklarovanou účinnost. Co se stalo s těmi, kteří měli „správné doklady“, ale jejich zařízení správně nefungovalo? Naše stavebnictví se ocitlo na nebývalé křižovatce. Stavební úřady se zřekly velkého množství staveb, které už neposuzují a nelze je u nich ani ohlásit. Hasičský záchranný sbor v přípravě a realizaci staveb tuto skupinu ještě podstatně rozšířil a bude sledovat u dozorovaných dokončených staveb jen doklady, o jejichž správnosti bude možné často pochybovat. Výrobci a zhotovitelé staveb by tak měli usilovat o rychlou změnu předpisu na výběrová řízení, aby prioritou nebyla cena, ale kvalita. Nemohou spoléhat na kontrolu staveb státními úředníky, jak byli zvyklí a měli by tak popřemýšlet, jak zavést vlastní kontrolní mechanismus, který by jejich dobré jméno ochránil. Naše komora vyvinula velké úsilí, aby dobré výrobce a dodavatele hájila. Státní zájem je bohužel jiný, a tak mě napadá, že jestli je to tak ve všech oborech, jako je zdravotnictví, potravinářství a podobně, máme se opravdu čeho bát. Námitka, že není potřeba takových kontrol, protože je vše chráněno už předpisy, neobstojí. Na veškeré chování i postupy jsou právní a technické předpisy, přesto existují stavební a jiné úřady, které jejich dodržovaní kontrolují a stále mají co řešit, protože dobře provedené dílo vidí jen výjimečně. Správné doklady měly nepochybně alkoholické nápoje s metanolem a stálo to život na padesát lidí. Díky šílenému střelci z Uherského Brodu se mediálně řeší, kdy se z rozdavačů razítek a sběratelů poplatků stanou zase lékaři, kteří pro udělení zbrojního pasu opět dohlédnou na to, kdo může nosit zbraň. U požární bezpečnosti staveb se nikdo nedozví, kolik lidí při požáru zemřelo nebo mají trvalé zdravotní následky jen proto, že konkrétní výrobek požadované a papírem deklarované vlastnosti neměl. Možná by stálo za úvahu, jestli potřebujeme úředníky, kteří si „nechtějí pálit prsty“, jak sami říkají. Stojí nás nemalé peníze ze státního rozpočtu, a proto bychom od nich měli očekávat schopnost vlastního, správného a rychlého rozhodování nejen při posuzování projektové dokumentace, ale hlavně při fyzické kontrole na stavbách, které požární bezpečnost staveb pomohou zlepšit.

Sdílejte článek

Další články v sekci Technický zpravodaj